Vlajku Mosambiku „zdobí“ kalašnikov. Existuje ještě nějaký pikantnější příklad?
Nevím, jestli pikantnější, ale vlajka australského Vánočního ostrova obsahuje ve středu disk s obrysem ostrova. Mně však tento obrys vždy připomínal spíše létající chobotničky z českého seriálu Chobotnice z II. patra.
Objevuje se u některé země erotická symbolika?
Přímo erotická symbolika asi nikoliv, ale minimálně na vlajkách britských zámořských území Montserrat a Britské Panenské ostrovy se vyskytuje ženská postava.
Jakou vlajku byste z hlediska složitosti nechtěl malovat?
Asi vlajku Saúdské Arábie, obsahující arabské vyznání víry, a pak samozřejmě všechny státní vlajky se znaky…
Může mít naopak stát vlajku jednobarevnou?
Samozřejmě může. V nedávné minulosti používala jednobarevnou vlajku (zelenou) Kaddáfího Libye. Příkladem ze vzdálenější minulosti může být vlajka červená – v minulosti používaná takzvanými pirátskými státy na pobřeží Perského zálivu (dodnes patrná v kombinaci s bílou na vlajkách členských států Spojených arabských emirátů a Bahrajnu) a samozřejmě různými revolučními útvary (Pařížská komuna, Slovenská republika rad).
Jak je to vlastně se změnami vlajek? Lze se setkat se státy, jež jsou častými obměnami typické?
K změnám vlajek dochází nejčastěji v případech, že jsou státní vlajky nějakým způsobem odvozeny od stranických symbolů. Je to příklad především afrických zemí, kde vlajky vycházely z vlajek národně osvobozeneckých hnutí či takzvaně revolučních stran. Po politické liberalizaci pak byly tyto vlajky v některých případech změněny (Kapverdy, Seychely) nebo došlo k návratu k dřívější symbolice (Benin, Kongo). Typickým vexilologicky nestabilním státem je Afghánistán, který v průběhu dvacátého století vystřídal desítky vlajek. V případě Afghánistánu to souvisí s obecnou politickou nestabilitou v zemi ovládané různými kmenovými vůdci.
Teď obráceně. Je známo, který národ si svou hrdost nese bez úprav nejdéle?
Takovými rekordmany jsou Angličané a Dánové.
Kam až sahá historie vlajek?
V evropském kontextu sahá historie vlajek až ke standartám římských legií, od jejichž názvu (vexillum) je ostatně odvozen i název naší disciplíny – vexilologie.
Odehrál se za tu dobu nějaký spor ohledně identické vlajky?
Nám nejbližší případ téměř identických vlajek jsou československá vlajka z let 1918–1920 a vlajka polská (lišily se poměrem stran). Na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 vyšla najevo možná záměna národní vlajky Haiti (tedy bez znaku) s vlajkou lichtenštejnskou. Proto byla na lichtenštejnskou vlajku přidána v roce 1937 knížecí koruna. V současnosti používají naprosto totožné vlajky Rumunsko a Čad. K této situaci došlo tak, že Rumunsko dlouhá léta používalo jako státní vlajku trikolóru se znakem, proto nevadilo, že v roce 1959 shodnou trikolóru – byť s odlišnou symbolikou – zavedl i Čad. Když se po roce 1989 Rumunsko vrátilo k prosté trikolóře, spor o vlajku začal.
Která země je v právu? To skutečně oba státy nyní používají stejnou?
Ano, oba státy používají vlajku stejných rozměrů (2:3) se třemi svislými pruhy stejných barev ve stejném pořadí (modrá-žlutá-červená). Rozhodnout, která země je v právu, je obtížné. Obě země mají používaní své vlajky historicky podložené a opodstatněné, byť je bezesporné, že Rumunsko používá danou trikolóru téměř o sto let déle.
Četl jsem, že Rumunsko sáhlo k světlejšímu odstínu. To nelze vyřešit soupeření takto jednoduše?
Odlišení dvou totožných vlajek pouze pomocí odstínu jedné z barev možné je – viz Nizozemsko a Lucembursko. Musíme si uvědomit, že vlajky bývají vystaveny nejen větru, ale i slunci, takže barvy na vlajkách začnou časem blednout, a tím se snadno můžeme dostat do počáteční situace, kdy nepoznáme, zda jde o vlajku jednoho státu, či vybledlou vlajku státu druhého. Řešením rumunsko-čadského sporu by nicméně mohl být návrat Rumunska k historické trikolóře, kde byly pruhy uspořádány vodorovně.
Česká republika má naštěstí zcela jedinečnou. Najde se však země, s níž si lze tu naši splést?
Z vlastní zkušenosti vím, že v případě bezvětří je česká vlajka poměrně snadno zaměnitelná s vlajkou chilskou. Nahoře u žerdi je vidět kus modrého pole a vlající část, jež bývá obvykle v takových situacích viditelná, je pak totožná – bílo-červená.
Češi, ale i jiné národy jsou během sportovních či kulturních akcí známí popisováním vlajek. Jedná se o zneuctění?
Z mého pohledu to jednoznačně zneuctění státního symbolu je a stejně mluví i zákon o státních symbolech, který v § 9 výslovně praví, že „j) na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice“. Bohužel je to fenomén tak rozšířený, že už ho asi ani nevnímáme.
V jakých ohledech ještě dochází k chybám při nakládání s tímto národním symbolem?
Nejčastější chyby jsou nedodržování délky klínu do poloviny listu a nesprávné otočení vlajky při svislém vyvěšení. Najdou se ovšem i jedinci, kteří nezvládnou českou vlajku umístit správně ani vodorovně, paradoxně jsou takto k vidění i na tzv. vlasteneckých shromážděních.
