Lenka Bradáčová

Lenka Bradáčová Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Proč Američané tlačí Bradáčovou, ptají se kritici změn ve státním zastupitelství

Časopis Reflex má svědectví vládního poslance, který se kvůli připravované změně zákona o státním zastupitelství sešel s představitelem americké ambasády. Diplomat podle poslancových slov tlačil na souhlas s přijetím této normy a výslovně jmenoval Lenku Bradáčovou jako osobu, která má být jmenována do čela tzv. korupčního speciálu, s jehož vznikem nový zákon počítá.

Nevznikne nový nekontrolovatelný Výbor pro obecné blaho, který bude provádět selektivní čistky podle politického klíče? Proč se z ministrů spravedlnosti stávají zastánci změny zákona, přestože ji předtím kritizovali? A proč na něj tak tlačí Američané? Na tyto a další otázky ohledně nového zákona o státním zastupitelství najdete odpověď v novém vydání tištěného Reflexu, který bude na trhu od tohoto čtvrtku.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová zákon označuje za „poukázku na průšvih“. Co vás k tomu vede?

Cítila jsem se docela dotčena, když jsem zjistila, že se americké velvyslanectví v Praze intenzívně zajímá o nový zákon o státním zastupitelství, a dokonce si minulý týden pozvalo několik poslanců na pohovor. Je zvláštní, že cizí stát ústy velvyslance mluví do naší legislativy.

Vidíte rovnítko mezi bojem proti korupci a novým zákonem o státním zastupitelství?

Rozhodně ne. Největším nebezpečím tohoto zákona je vznik zvláštního speciálního úřadu prakticky bez dohledu, což je poukázka na průšvih. Dohled nad prací státních zástupců už dnes není nijak kvalitní a nyní si vezměte, že vznikne úřad, který nebude mít kontrolu. To povede jen ke svévoli a možnosti zneužití.

Celé je to odněkud zvnějšku režírované.

Když jste se v červnu 2013 stala ministryní spravedlnosti, obdobný zákon o státním zastupitelství jste stáhla. Proč?

Měla jsem dva podstatné důvody. První byl, že zákon přeměňoval státní zastupitelství v monokratickou prokuraturu, protože dával obrovské pravomoci špičkám Nejvyššího státního zastupitelství. Šel proti duchu veřejné žaloby, jak byla po roce 1994 koncipovaná.

Chtěla jsem jít evoluční cestou – vytěžit to dobré z fungování vrchních státních zastupitelství a šestých odborů a doplnit o nové momenty typu boj proti terorismu. Především bych taxativně vymezila, co speciální úřad může a nemůže vyšetřovat. V novém zákonu je naprostá libovůle. Žalobci na speciálu si budou moci vyzobávat, co se jim zamane. A jak znám určité lidi na státním zastupitelství, rozhodující bude, jestli půjde o mediálně efektní kauzu.

Proč je to problém?

Kolem vyšetřování se dělá v poslední době příliš velký mediální cirkus. Velké tiskové konference, velká obvinění, pak to dopadne fiaskem a obviněný má zničenou pověst.