Na pódiu jsem Pam Rabbit. V kostýmu se do ní převtělím, říká jedna z nejvýraznějších osobností generace Z

Vaše píseň Space se oficiálně stala nejlepší skladbou roku, odnesla jste si za ni Cenu Anděl i Apollo. Jak vznikala a co je jejím poselstvím?

Space je v podstatě o tom, jak si člověk sám pro sebe vytváří dobré věci a sní o tom, že chce mít klid v duši. Není v tom nic materialistického, je to čistě o pohodě mysli. Psala jsem Space v reakci na rozchod. Když si procházím něčím podobně náročným, dá mi to s odstupem času spoustu inspirace. Ze smutných myšlenek už jsem byla unavená a řekla si, že zkusím napsat něco veselého. Nechtěla jsem ale nic předstírat a nakonec jsem nepsala o tom, co cítím – místo toho z toho vypadl takový manifest toho, jak bych se cítit chtěla.

Já Space vnímám jako optimistickou, možná i emancipační píseň, která odráží touhu povznést se nad něco špatného a posunout se v životě dál… Vykládám si to správně?

Přesně tak. Důležitou částí textu je věta „Chci být na chvíli moje, a ne jen něčí“. Myslím si, že může rezonovat s mnoha lidmi. Když jste ve vztahu, i když je krásný a funguje, tak konstantně přemýšlíte za dva lidi. Po rozchodu jsem cítila svobodu v tom, že chvíli můžu přemýšlet jen sama nad sebou a nemusím řešit nikoho jiného. Nenapsala jsem do toho textu nic konkrétně, protože jsem chtěla, aby si tu píseň mohl poslechnout kdokoliv – ať už je to kluk, holka, nebo třeba rodič, který si na chvíli potřebuje odpočinout – a najít si v ní své momenty. Každý potřebuje být čas od času chvíli jen sám se sebou, aby pochopil, kdo doopravdy je. Když se konstantně jen někomu rozdáváte, je lehké se ztratit a zapomenout, kdo jste doopravdy.

Refrén„Chci si to udělat hezký“ zlidověl a už si žije vlastním životem. V jednom ze svých videí jej dokonce použil i Andrej Babiš. Co na to říkáte?

Věděla jsem, že je to popový song, který se nejspíš chytne, ale nenapadlo mě, že až tak. Je to poprvé, kdy moje skladba překročila okruh mých fanoušků a dostala se do rukou všech. A je zajímavé sledovat, co s ní dělají. Jakmile vám taková věc z rukou vypadne, už není ve vaší moci ji ovládat. Větu „Chci si to udělat hezký“ jsem často používala, když se mi v životě dělo něco náročného. Třeba v situaci, kdy jsme do čtyř do rána importovali videa a druhý den nás čekala Lucerna. Byli jsme ospalí, ale řekla jsem si: „Hele, víš co, uděláme si to hezký.“ Dali jsme si masky na obličej, dobré jídlo, a i když jsme makali v polospánku, nakonec to byl hezký zážitek. Už jsem se toli­krát zasekla v momentech, kdy člověk jen dře, a proto na to zpětně nevzpomíná s láskou. Ale jakmile do takové situace přidáte nějaký příjemný detail, jako je třeba sklenka vína, hned je to jiné.

I váš song Bude to hard je o rozchodu. Tolik vás to zasáhlo?