Jan Révai: Ve světě dezinformací je až příliš snadné se ztratit v tom, co je pravda a co už je jen dojem
Investigativní novinář v thrillerové minisérii Moloch na CANAL+, guru speciálního kursu v detektivce Bora, operativec české rozvědky v seriálu Extraktoři, otec, který po coming outu odejde od rodiny v komediálním cyklu Sex O’Clock... Televizní role herce Jana Révaie (51) by v poslední době těžko mohly být různorodější, a k tomu je ještě k vidění jako hlavní mužský hrdina inscenace Madisonské mosty v pražském divadle Nová Spirála. Přesto se nenechává prací semlít. „Za třicet let v tomhle kouzelném imaginárním světě jsem se naučil nastavit si životní rytmus tak, abych se neuštval a mohl se současně plnohodnotně věnovat své rodině a koníčkům,“ říká.
Moloch na mě působí až velkofilmově, vypadá produkčně hodně velkoryse. Projevovalo se to i na natáčení? Jak na ně vzpomínáte?
To mě těší. Já měl stejný pocit už při kamerových zkouškách, a to jsem tehdy ještě pořádně nevěděl, o co vlastně půjde. Aby divák mohl vnímat projekt jako výjimečný, musí od začátku fungovat všechny jeho složky. A tady to tak bylo… Už od první schůzky s tvůrci jsem cítil silnou podporu. Ambice a snaha vytvořit něco velkého se neobejdou, bez důkladné přípravy a nasazení a to jsem během natáčení vnímal po celou dobu. Navíc, když spolupracujete s týmem, který má za sebou projekty jako #annaismissing nebo #martyisdead, máte jistotu, že jste v dobrých rukou.
Vaše postava investigativního novináře Martina Brauna vychází částečně ze zkušeností Ondřeje Kundry, který byl na natáčení přítomný. Konzultoval jste s ním svou roli? Co vám poradil, co jste se od něj naučil?
Ano, samozřejmě jsem se vyptával. Byl jsem naprosto fascinovaný všemi těmi příběhy a fakty, jež jsem se od něj dozvěděl. Říkáte si: to snad není možné, kolik toho ten člověk ví! Odkud to bere? Jak se v tom světě dezinformací tak dobře vyzná? A pak si všimnete, s jakým zápalem o tom mluví, jak mu při odhalování věcí, o kterých veřejnost často vůbec netuší, doslova jiskří oči. Zároveň v sobě nese jakési velké tajemství. A právě to jsem si od něj vypůjčil a snažil se přenést i do postavy Martina Brauna.
Martina Brauna jste popsal jako „člověka zcela oddaného své práci, až bych řekl, že je jejím otrokem“. Jak proti tomu, abyste se nestal otrokem své práce, bojujete vy?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
