Video placeholde

Vémola v anketě Reflexu: Kdybych měl umřít, tak ať mě sežere lev. Pokud Bůh existuje, tak dělá moc věcí špatně

V anketě Reflexu zjišťujeme hodnotové a charakterové profily českých osobností. Tentokrát odpovídal Karlos „Terminátor“ Vémola. Jako první Čech se dostal do americké prestižní organizace UFC. Je držitelem několika titulů ve střední a polotěžké váze a to jak v České republice tak i Velké Británii.  

Na co jste pyšný?

Na své děti.

Co nejvíc nesnášíte?

Toho by bylo strašně moc, co nejvíc nesnáším. Blbý řeči.

Co je podle vás největším neštěstím?

Tak to je asi relativní, pro každého je to největší neštěstí něco jiného. Pro mě je největší neštěstí, když jsou nemocné děti a nevíte, jak jim pomoct.

Kdo je pro vás autorita?

Tak toho je zase strašně moc. To jsou moji trenéři, moji rodiče. Těch lidí je strašně moc.

Kterému politikovi věříte?

Já politiku nesleduju, já sleduju jenom všude ty hesla, která běhají po billboardech typu „Za Babiše bylo líp“ atd. Takže já nevím, komu se dá věřit, já se snažím být nepolitický. Koho třeba uznávám nebo respektuju? Věřím tomu, že máme teď solidního prezidenta, ten mně je velice sympatický.

Dáte nám nějaký kulturní tip?

8. 6. Eden. Pokud jste ještě nebyli na MMA zápasech, tak to bude kulturní zážitek, který Československo ještě nezažilo.

Co je největší problém České republiky?

Těch problémů je strašně moc a nerad bych vyzdvihoval nějaký problém za největší, protože zase pro každého z nás je ten problém někde jinde. Já si myslím, že lidi by měli držet malinko víc spolu a měli bysme si uvědomit, že přes všechny ty problémy, které máme v České republice oproti jiným koutům světa, se máme velice dobře. Takže buďme rádi za to, že žijeme v takhle skvělé zemi.

Co by se mělo dělat se změnou klimatu?

Zase strašně moc věcí, každý by měl začít hlavně sám u sebe a těch věcí, které by se mohly dělat, je strašně moc. Ale je taky plno věcí, které se dělají navíc a zbytečně, si myslím.

Jste šťastný?

Jsem šťastný každý den.

Bez čeho se neobejdete?

Těch věcí je zase strašně moc. Specifikovat jednu, to je strašně těžké, já se neobejdu bez strašně moc věcí a to nejbližší, co kolem sebe mám, jsou moje děti a moje rodina.

Existuje Bůh?

Hele, na to asi nedokážu odpovědět, jestli existuje, nebo ne, to nikdo neví. Jak bylo v Kurvahošigutntag, tak nikdo ho nikdy neviděl.

Ale jestli existuje, jako že já jsem zatvrzelý ateista a nevěřící, ale stejně nikomu nevyvracím, že existuje. Jestli existuje, tak dělá strašně moc věcí špatně a nechápu, proč je takhle špatně dělá. Protože kdyby nějaký Bůh existoval, tak by ty věci měl dělat mnohem líp a nemělo by být na světě tolik utrpení a tolik špatných věcí, měl by se o to postarat víc, když je tak všemocný.

Jak byste chtěl umřít?

Jak bych chtěl umřít? Já bych spíš věděl, jak bych nechtěl umřít. Ale jak bych chtěl umřít? No, tak asi aby mě sežral ten můj lev, protože by to byla taková hrdinská smrt a všem těm hejtrům by to hrálo na mlejn, že by mi řekli dobře mu tak.