Koncert nové formace Lenka Dusilová BAND vás čeká na letošních, jubilejních Colours of Ostrava v pátek 21. července.

Koncert nové formace Lenka Dusilová BAND vás čeká na letošních, jubilejních Colours of Ostrava v pátek 21. července. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Snímek Tmání, ke kterému Dusilová složila stejnojmennou píseň, je k vidění v pražském Národním filmovém muzeu (NaFilM). Uvádí se také v rámci speciálních workshopů pro školy.
Lenka Dusilová je držitelkou již devíti hudebních Cen Anděl
Jako rodiči mi hodně vadí, že se bagatelizují obavy našich dětí, jejichž strachy z budoucnosti jsou přitom úplně odůvodněné
3
Fotogalerie

Uzavírání do sebe je projev strachu, říká zpěvačka Lenka Dusilová

Za „těžké“ album Řeka, ve kterém zpracovávala rodinnou historii, získala před dvěma lety tři Ceny Anděl. „Po náročných ponorech do minulosti si teď chci odpočinout, udělat hezké písničky a být v kontaktu se světem tady a teď,“ říká zpěvačka Lenka Dusilová (47), jedna ze zásadních českých hvězd letošního, 20. ročníku festivalu Colours of Ostrava, v rozhovoru pro Reflex. Letošní rok ale nezahájila zrovna odlehčeně: nahrála píseň Tmání k oceňovanému stejnojmennému animovanému filmu ve virtuální realitě, v němž jeho autor Ondřej Moravec popisuje svůj dlouholetý boj s depresemi.

Jak jste se ke Tmání dostala?

Producentka Hana Blaha Šilarová mi zavolala s tím, že Ondřej má rád moji muziku a že je napadlo, že by se k tomu filmu hodila píseň právě ode mě. To mě velmi potěšilo, téma se mnou zarezonovalo a zaujal mě i formát animovaného ztvárnění ve virtuál­ní realitě. Vybrala jsem novou rozpracovanou věc, kterou jsem si vyimprovizovala doma na syntezátoru, oslovila jsem producenta a hudebníka Tomáše Havlena z dua post.hudba a ke spolupráci na textu jsem přizvala Martina Kyšperského, což je můj osvědčený spolupracovník, který mi pomáhá textařsky vyartikulovat moje témata. Chtěla jsem tu píseň pojmout jako prostor, v němž se člověk může do těch depresí a úzkostí nacítit, ale zároveň v něm nachází pomocné nástroje a naději, tedy dveře ven.

V jednom rozhovoru jste mluvila o vlastní „zkušenosti s úzkostí hraničící s depresí“. Oslovili vás tvůrci Tmání i kvůli tomu?

To si nemyslím. Možná ­Ondřej vnímá v mé hudbě zacházení s emocemi a určitý léčivý proces, se kterým v ní pracuju. Hranice úzkostí jsem se dotkla během covidové paralýzy. Do nějakého momentu jsem ani nevěděla, že to ­úzkosti jsou; byly tu s námi vždycky, jen jsme je neuměli pojmenovávat, o psychickém zdraví se nemluvilo tak otevřeně jako v dnešní době. Do těch stavů se člověk může dostat z různých důvodů, nemusí to být jen nemoc, ale prostě souhra okolností, kdy se vám v životě rozkývají zásadní opěrné body. A když to neřešíte, může vám to přerůst přes hlavu. Do takového stavu jsem se taky dostala a pochopila, že potřebuju pomoct. Nástrojů a technik je spousta, mně pomáhají psychoterapie a hudba, které dnes beru jako součást svého života. Nemusí to nutně skončit u antidepresív, pokud s opakujícími se úzkostnými pocity začnete pracovat včas.

Ondřeji Moravcovi pomáhají hlasové techniky, ostatně Tmání se ovládá právě hlasem. Bylo vám právě tohle jako zpěvačce blízké?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!