Na zahradě v Santa Barbaře. Noha na stole není projevem „amerického způsobu života“, ale jen rekonvalescence po operaci kolena

Na zahradě v Santa Barbaře. Noha na stole není projevem „amerického způsobu života“, ale jen rekonvalescence po operaci kolena Zdroj: Archív Josefa Mašína a Vladimíra Mertlíka

Výcvikové středisko 77. Special Forces ve Fort Braggu (1954).
Já jsem neměl nikdy žádná zvláštní přání. Pokud bych nějaké měl, určitě bych si přál prožít život tak, jak jsem ho prožil.
Josef Mašín ml.
3
Fotogalerie

Legenda protikomunistického odboje Josef Mašín: Amerika, kterou jsme znali, neexistuje!

Debaty i korespondence s ním nemají nikdy jiné téma než politiku. Shodnout se s ním v pohledu na českou scénu je snadné, jeho příkré odsudky dění v USA se zdají snad až příliš dramatické. Vše překonal jeho e-mail ihned po prezidentských volbách: „Nazdar, Vláďo, svoboda a demokracie dosáhly v USA nejvyššího stupně. Překročí-li demokracie svůj zenit, mění se v diktaturu proletariátu a toho dosáhla Amerika 3. listopadu 2020. Bůh s námi! Češi ani Evropané už nemají nikoho, kdo je zachrání před sebou samými. Historie se opakuje – 1917 Rusko, 1933 Německo a 1948 Československo. Kdo ten scénář napsal?! Zdravím, Pepa!“

Člověka z tvého tehdejšího mailu mrazilo. Od prezidentských voleb uplynulo bezmála tři čtvrtě roku. Jsou změny americké vnitřní politiky podle tebe tak dramatické, jak ses v listopadu obával?

Víc než po válce, kdy byla Amerika jedinou šancí a ochráncem svobody. Posledním aktem její pozice byl pád berlínské zdi, ale pak jí demografické posuny změnily tvář. Vzpomínám si, jak v únoru 1948 přišel do naší třídy na koleji Jiřího z Poděbrad třídní s tím, že „ode dneška vládne pracující lid a marxismus-leninismus bude novou biblí“. Komunisté se na to připravovali od jara 1945 s pomocí Benešových dekretů a následně hrozby Lidových milicí. A dnešní Black Lives Matter (BLM) a Antifa? To jsou Lidové milice zdejších demokratů, kteří chtějí zničit americkou demokracii chráněnou ­konstitucí.

U nás je rozdíl mezi republikány a demokraty vnímán jako věc designu. Opravdu je mezi jejich politikou tak velký rozdíl?

Mezi špičkami ne, obě strany jsou stejně zkorumpované. Když jsem v roce 1954 přišel do Ameriky, nic takového neexistovalo. To až posledních třicet let se Amerika takhle změnila. Nejde o třídní, ale rasový konflikt s marxistickým podtextem, který narostl po nástupu Obamy, a tlak globalistů i různých progresivistických hnutí, dirigujících zmanipulované masy a takzvané menšiny. Demokracie funguje v Americe v rámci konstituce, jež dává jedinci práva a svobody neexistující jinde na světě, ale brání i nástupu tyranie většiny vůči menšinám. To přineslo USA všestranný rozvoj. Proto sem chce každý, kdo má něco v hlavě a touží se realizovat. Chtějí sem ovšem i ti, co v hlavě nemají nic – a těch je víc. I oni se touží podílet na ráji a koncentrují se v Demokratické straně, která jim to slíbila.

Byl i průběh a dopad posledních prezidentských voleb známkou sílícího politického antagonismu?

Určitě! Neřekl bych ale, že jde o politiku – o čistý marxismus. Ideologie vždy odráží aktuální stav technologií a nejdůležitějším prvkem dneška je přenos informací. Ty už ale nejsou v rukou vlády! ­Patří oligarchům, kteří tak jsou – aspoň v Americe – silnější než stát.

Nebezpečí tedy vidíš v tom, že levičáctví ovlivňuje společnost v oblasti komunikace?

Neřekl bych, že jde o levičáctví, spíš o anarchismus. Ti oligarchové šli z univerzitních lavic přímo k obřímu bohatství a teď chtějí ideologii svých studentských let přenést do života. Ale lidská společnost nefunguje bez korelace snů a reality, a proto nastává stav totální anarchie. Mají v rukou komunikace Google, Twitter, Facebook, TikTok a další, ale když ty technologie vyvíjeli, netušili, jak obrovskou moc budou mít. Teď ji mají, a tím i možnost fungovat jako „utilities“ – její nástroj. Původní myšlenkou byla ale svoboda a to, že budou „public utilities“ – veřejnou službou, kanály informací, zpráv a komunikace. Ty jsou teď pod vlivem firem, jež řídí třiadvacetiletí frackové a kontrolují, co smíš a nesmíš říct. Je to stejné jako to, co jsem zažil v Československu za komunismu, a horší než za studené války. Platí to i pro televizi, tisk a rádia, i když jejich podíl se zmenšuje. Moc větší, než měli komunisté, teď nemá government, ale oni.

Ve zbytku rozhovoru se dočtete:

  • Jaký vliv má na současnou Ameriku migrace?
  • Co si Josef Mašín myslí o posledních prezidenstkých volbách?
  • A jak se současnou Amerikou hýbe koronavirus?

 

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!