Už skoro rok jsou bary a hospody zavřené – projevilo se to nějak na pověstné tuzemské spotřebě alkoholu?

Pokud vím, žádné zjištěné údaje o poklesu spotřeby alkoholu v průběhu karantény nemluví. Spíš se obávám, abychom časem nezjistili pravý opak (obavu pana doktora potvrzuje studie, kterou provedli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví – vizte box na str. 28; pozn. red.). U nás v ambulanci se situace zatím nijak dramaticky nemění, protože karanténa koneckonců nadále trvá, ale jsem zvědavý, co se bude dít, až se projeví následky tajného domácího pití, pro které je naprosto ideálním podhoubím právě třeba home office. Lidi nemusí chodit do práce, mohou vstávat, v kolik chtějí, a pokud se budou jen trochu snažit, nikdo nepozná, že si láhev leckdo otevřel už dopoledne. Osobně jsem přesvědčen, že až se společnost zase vrátí k normálnímu životu, pro mnoho lidí to bude natolik silná srážka s realitou, že to v ambulanci poznáme.

Je pravda, že mezi mladými lidmi už dnes alkohol zdaleka není tak populární jako třeba u generace jejich rodičů či prarodičů?

Rád bych tomu věřil, ale na základě osobních zkušeností rozhodně nemám pocit, že by alkohol v naší zemi byl jakkoliv na ústupu. Na druhou stranu je pravdou, že ho vyhledávají spíše lidé střední a starší generace. Ono to má logiku i v tom, že potíže s alkoholem mají svou dynamiku, takže se projeví až s určitým odstupem.

Mezi střední generací je dnes stále populárnější „suchej únor“. Jak vy osobně z adiktologického hlediska vnímáte tyto pokusy o měsíční abstinenci?