Právnička Klára Sovová: Trestání firem? Méně je někdy více | Reflex.cz
nahoru

Právnička Klára Sovová: Trestání firem? Méně je někdy více

Jiří Vrátný9. května 2020 • 11:40
Právnička Klára Sovová
Právnička Klára Sovová
• foto: 
Jiří Vrátný

Mgr. Klára Sovová je nejvýše postavená právnička v České republice. Nikoliv funkcí, ale svou kanceláří. Kromě té pražské na Letné úřaduje i na Luční boudě v Krkonoších ve výšce 1410 m.n.m, kterou před mnoha lety koupila a mnoho let ji opravuje a zvelebuje. Dá se tedy seriozně říct, že má nadhled. Oslovil jsem ji proto, aby se jako špičková juristka vyjádřila k několika zdánlivě nepodstatným právním otázkám, které ale mají celospolečenský dopad. V tomto rozhovoru se zaměříme na trestní odpovědnost právnických osob – dá se vůbec trestat někdo, kdo vlastně fyzicky neexistuje?

Trestní odpovědnost právnických osob platí v Česku přes 8 let. To už je dostatečná doba na bilancování. Co dobrého a špatného přinesla?

Rozebíhá se pomalu a váhavě. Zákon č. 418/2011 Sb. nabyl účinnosti 1.1.2012  a byl již novelizován, asi pod dojmem „jestli jsme to nepřehnali“. A tak se přidala možnost vyvinění. Nebylo podle mě prozatím vyneseno mnoho zásadních rozsudků... Což je myslím dobře, protože je to zcela nová věc. Milníkem by mohlo být vynesení poměrně medializovaného nepravomocného rozsudku proti společnosti Metrostav.

Co vlastně říkáte na tento prvoinstanční rozsudek, který uložil největší stavební společnosti v zemi nepravomocně mimo jiné 3 roky bez veřejných zakázek?

Říkám si, jestli tady spravedlnost přes ten šátek nenakukuje do politiky a nevynáší demonstrativní rozsudky, typu „teď s tou korupcí zatočíme.” Poměr mezi výší trestné činnosti v konkrétním případě a trestem neodpovídá. Společnost této velikosti tři roky bez státních zakázek nepřežije. Což je samozřejmě další obrovský problém, tedy tak velký objem veřejných peněz, které se rozdělují v zakázkách nebo dotacích, že se přímo vytváří prostor pro korupci. Kdo nemá veřejné zakázky nebo dotace, v podstatě nemá šanci v některých oborech přežít.

Někteří advokáti skutečně hovoří o „trestech smrti pro firmy“. Nejde ani tak o nejvyšší trest – zrušení firmy – který se celkem oprávněně uplatňuje u firem, které vznikly za účelem páchání trestné činnosti, ale právě spíše o likvidačních trestech typu zákaz činnosti na několik let či zákaz účasti ve veřejných zakázkách.

Mám pocit, že původně chtěli zákonodárci právě těmito tresty právnických osob bojovat proti korupci. Osobně si ale myslím, že pro toho, kdo zakládá společnost za účelem páchání trestné činnosti, je to malá překážka. A naopak pro akcionáře, majitele nebo zaměstnance, kteří nevěděli, co se ve společnosti děje, mohou být tyto tresty velkým a asi i nespravedlivým překvapením.

Nejvyšší státní zastupitelství každoročně vydává novou metodiku k příslušnému zákonu. Nenaznačuje to, že česká justice tak trochu sama neví, co s trestní odpovědností firem dál?

Jsem přesvědčena, že cestu k výkladu a uplatnění v praxi mají odpracovat soudy, judikatura. K měnící se metodice státního zastupitelství nemám co dodat. Snad jen, že předpisů, zákonů a nařízení je moc a jsou nejednoznačné, a to se haldou metodických pokynů nezachrání.

Po novelizaci zákona jsme jednou z mála zemí, v níž firma může být odsouzena skoro za cokoliv (až na pár explicitně vyloučených, těžko představitelných případů typu soulož mezi příbuznými). Neměli bychom spektrum trestných činů pojmout spíše opačným principem (vyjmenováním těch, u kterých to platí) jako ostatní země?

Jak říkám, novely novelizovaných zákonů svědčí o špatné práci s tvorbou legislativy. Můj názor se dá vyjádřit úslovím „méně je někdy více“. Nicméně je třeba mít na paměti, že fantazie pachatelů je obrovská i s ohledem na technologický vývoj. Obecně by asi bylo dobré udělat nějakou velkou legislativní inventuru a řadu nesmyslných věcí prostě zrušit.

Nepřipadá vám, že institut trestní odpovědnosti právnických osob propůjčuje státu a jeho orgánům (státním zástupcům) příliš moci?

Soudy by měly být rychlejší a neměly by se bát bagatelní a nedostatečně doložené věci ihned zprostit, a nikoliv je vracet neustále k došetření. Myslím, že v případě právnických osob by měla byt i jinak nastavena výše škody pro trestnost.

V roce 2016 byla legislativa upravující trestní odpovědnost firem významně novelizována zavedením institutu vyvinění. Nevede to k neúměrné administrativě zejména pro menší firmy?

Ano, protože compliance programy se musí vždy vypracovat na míru a mohou být velmi komplikované a náročné. V přeregulovaném podnikatelském prostředí jde o další nezanedbatelnou zátěž.

Firmy teď kvůli koronaviru budou mít poněkud jiné starosti než správně nastavenou „compliance“. Neměla by být na stole další legislativní změna, která by firmám ulehčila?

Mělo by přijít mnoho legislativních změn, které firmám ulehčí. V opačném případě se jako občané dočkáme snížení ekonomického růstu a tím i celkové životní úrovně. My podnikatelé to opakujeme pořád dokola: čím jednodušší pravidla, tím budou lépe vymahatelná, uplatnitelná a nám zaručí ekonomickou svobodu, která povede k prosperitě. Nápady typu „majitelé nemovitostí povinně odpustí nájem“ to ale nejsou.

Jiří Vrátný




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější