Politický populismus tu nemá šanci, rozhodující slovo mají vždy vědci, říká česká lékařka žijící v Německu | Reflex.cz
nahoru

Politický populismus tu nemá šanci, rozhodující slovo mají vždy vědci, říká česká lékařka žijící v Německu

Veronika Zenklová7. dubna 2020 • 15:50
Lékařka Sabina Frenzová
Lékařka Sabina Frenzová
• foto: 
Archív Sabiny Frenzové

Sabina Frenzová žije se svým manželem a dvěma dětmi v německém Regensburgu poblíž Mnichova. Ačkoliv její mladší dceři byl teprve rok, vzhledem k současné situaci a nedostatku lékařů hodlá přerušit rodičovskou dovolenou a vrátit se zpátky do nemocnice. Celá její rodina navíc před časem prodělala infekci SARS-CoV-2.

Už se cítíte dobře? Jaký průběh u vás nemoc měla?

Nejlépe to určitě nesly děti. Jeden den měly horečku a trochu kašlaly. Já jsem se po pěti dnech s vysokými horečkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů trápila další dva týdny. Stále se ještě cítím trochu unavená a občas zakašlu. Manžel, který měl průběh nejtěžší, byl před pár dny opět testován pozitivně. Ve srovnání s jinými virózami, které jsme v posledních letech prodělali, mělo u mě a manžela onemocnění covid-19 zdlouhavější průběh.

Váš manžel je také lékař. To on vás nakazil?

To se zdá nejpravděpodobnější. Nemoc u něj ale propukla v době, kdy jsme byli na dovolené s dalšími třiceti lidmi. Z té skupiny nakonec onemocněli kromě jednoho člověka všichni.

A průběh byl u všech podobný?

Plus minus ano. Nejspíš jsme se infikovali podobnou virovou náloží. Bydleli jsme v jednom domě a společně jsme si i vařili. Nejvíce nás překvapilo, že úplně všichni ztratili čich a chuť.

Takže po dovolené následovala karanténa. Jak vy osobně hodnotíte současná opatření v Německu?

Určitě pozitivně. Podle aktuálních průzkumů veřejnosti s nimi souhlasí také víc než 90 % všech občanů. Každé z opatření vzniká na podkladě aktuálně dostupných dat a z nich vyvozených simulací. To, že se potom proměňují v čase, je vzhledem k situaci nezbytné.

V Česku střídavě zaznívají nejrůznější kritické ohlasy, lidi tu politikům příliš nevěří.

Nejde o to, věřit politikům, ale vědcům. V Německu je zřejmé, že každé aktuální a pro společnost bolestivé rozhodnutí vlády je podmíněné vědeckými stanovisky různých oborů, které spolu za současné situace úzce spolupracují. Politici pak ale nesou zodpovědnost za daná rozhodnutí v rámci svých mandátů.

Veřejnost se k těmto stanoviskům ale dostane právě přes politiky.

Vědci se v Německu snaží přibližovat poznatky ohledně pandemie veřejnosti a ta pak lépe chápe nutnost opatření z pera politiků. Příkladem může být profesor Christian Drosten, vedoucí Ústavu virologie berlínské Charité, který se shodou okolností v posledních letech intenzivně zabýval právě tématem koronavirových epidemií. Každý den nahrává zhruba 40minutový podcast, kde veřejnost seznamuje s výsledky nejnovějších vědeckých studií a také hodnotí jejich důvěryhodnost. Nebojí se svůj názor pak ale ani přehodnotit na základě nových, vědecky podložených informací. Z počátku se například vyjadřoval proti uzavření škol, ale poté, co se seznámil se studií, která poukazovala na to, jaký vliv mělo uzavření škol na průběh pandemie španělské chřipky v jednotlivých amerických městech, svůj názor změnil.

Není to dané i tím, že jste lékařka? Přece jen odborné podcasty toho laikovi možná příliš neřeknou.

Řekla bych, že v současné situaci zde povětšinou velice dobře fungují i média. Neodvádí pozornost k okrajovým věcem, nezkreslují, neprovokují politiky, takže ti pak nemají tendence být populističtí. Doufám, že to tak zůstane i nadále.

Narážíte na nekonečnou kauzu „nedostatek roušek“ Česku?

Nenarážím na nic. Ale když už jsme u ochranných pomůcek, samozřejmě že jich není nadbytek ani tady. Jen ten problém není hlavním tématem. Roušky zatím nejsou, ale dělá se vše pro to, aby jich bylo co nejdříve více.

Vy to nevidíte jako velký problém?

Víte, jak to momentálně vypadá v mojí nemocnici? Každý lékař si po směně dojde na sekretariát pro novou roušku na celý druhý den. V Bavorsku dokonce některé ambulance soukromých lékařů dočasně zavřely, protože nemají ochranné prostředky pro personál. Když jsem se bavila s primářem o tom, jak by se dalo využít toho, že jsem již covid-19 prodělala, řekl mi, že by bylo skvělé, kdyby přišlo nařízení vlády, na základě kterého bych již nemusela používat ochranné prostředky.

To myslel vážně? Už jste proti případné další nákaze chráněná?

Samozřejmě že to asi bylo myšleno napůl v žertu a já bych z toho také nebyla vůbec nadšená, ale taková je situace. Současný nedostatek ochranných prostředků pro zdravotníky je také jeden z důvodů, proč zatím není plošně nařízeno, aby lidé na veřejnosti nosili roušky. I když oficiální doporučení pro nošení šátků a doma vyrobených roušek už vydal i Institut Roberta Kocha (Státní úřad pro kontrolu nemocí). Co se týče opětovného propuknutí nemoci, její prodělání úplnou zárukou imunity není. Zatím se zdá, že záleží na tom, s jakým množstvím viru se napoprvé a také v budoucnu setkáte a také jestli vůbec, případně jak těžce onemocníte.

V Česku slibují rozvolnění opatření ke konci dubna. Možná prý budou moct otevřít některé další obchody, možná restaurace… Jaká je situace v Německu?

Angela Merkel se opakovaně vyjadřuje, že slibovat konkrétní data, kdy budou opatření uvolněna, by bylo nezodpovědné. Situace se vyvíjí každým dnem a nelze s určitostí říct, co bude za týden, natož za měsíc. Na samotnou kulminaci pandemie a příliv pacientů s těžkým průběhem nemoci se i v nejvíce postiženém Bavorsku teprve čeká.

Záchranářka nakažená koronavirem: Izolace je horší než nemoc. Lidé mi nosí ke dveřím jídlo >>>

Je na to zdravotnický systém připravený?

Už tři týdny trvá zákaz elektivních operací i jiných úkonů, aby se nemocnice uvolnily a byl dostatek lůžek pro pacienty s covid-19. Manžel pracuje na soukromé ortopedické a traumatologické klinice, a i tam jsou dvě oddělení ze čtyř nyní rezervována pro tyto pacienty. To má samozřejmě závažné ekonomické důsledky i ve zdravotnictví. Některé nemocnice už dokonce ohlásily kurzarbeit. Takže ano, usilovně se pracuje na tom, aby systém dostatečně připravený byl. Pokud by situace byla opravdu vážná, hrozí také povinné povolání všech evidovaných zdravotníků do služby, tedy i těch, kteří v současné době nemají žádnou pracovní smlouvu nebo pracují mimo obor.

Něco jako branná povinnost?

Přesně tak. Aktuální pracovní smlouvy by byly mimo platnost a tyto již nyní zřizované krizové týmy by převzaly organizaci zdravotnického personálu a lůžek. Rozhodovaly by o nasazení zdravotníků v konkrétních nemocnicích i jejich pracovní době. Trochu mě to děsí, protože si nejsem jistá, co by to znamenalo pro nás jako pro rodinu. Osobně si myslím, že pozitivní motivace zdravotníků a výzva na dobrovolné bázi by byla lepším řešením.

Vy jste ale v současné době na rodičovské dovolené se svou patnáctiměsíční dcerkou.

Tu teď proti původnímu plánu již pomalu zvykám na jesle, abych za pár týdnů mohla nastoupit alespoň na poloviční úvazek do nemocnice. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál.

Veronika Zenklová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější