nahoru

Pod pražskou nemocnicí je tajný protiatomový kryt i operační sály. Spali tu důchodci i opilí Holanďané

Martin Bartkovský, Petr Vagner19. února 2020 • 17:00
Podzemní lékařský kryt pod Thomayerovou nemocnicí
• video: 
Petr Vagner

Pro nadšence je to stará známá věc, pro řadu Pražanů velká neznámá. Pod Thomayerovou nemocnicí v pražské Krči se nachází unikátní třípatrový kryt. Čím je unikátní? Už od padesátých let se udržuje v provozu a v případě války nebo jaderné katastrofy by byl do jedné hodiny plně funkční včetně dvou operačních sálů a desítek lůžek. Jak to vypadá v místech, kam se dnes už běžně nedostanete? Podívejte se do naší fotogalerie.

„Zařízení KO 17 byla v Praze budována těsně po 2. světové válce v letech 1952–1962 a měla sloužit k ochraně obyvatelstva před jaderným nebezpečím. Typové označení vyjadřuje, že se jedná o stálý, tlakově odolný úkryt. Po roce 1990 byl kryt upraven jako Chráněné zdravotnické pracoviště s kapacitou ukrytí do 170 osob. K okamžitému zprovoznění je zde připraveno 72 lůžek. V případě krize sem do hodiny nastoupí dva lékařské týmy, které se na to každoročně cvičí, přiveze se zdravotnický materiál i zásoba jídla,“ říká správce objektu Pavel Florián.

V rámci různých akcí sem mohla zavítat i veřejnost. To momentálně není možné kvůli špatnému stavu některých elektrických kabelů. Všechno ostatní je ale ve skvělém stavu, hlídá se tu expirace základních léků i materiálu, v provozu je vzduchotechnika, elektřina i internet, který je sem zaveden kabelem. Opravdu bychom tu ale byli chráněni před radiací i po tolika letech a přestavbách? „Myslím, že ne. Původně bylo to zabezpečení na opravdu maximální úrovni, jenže úpravy v těch dalších desítkách let už tak přísné nebyly. Navíc ty operační sály už spíš slouží jako takové malé muzeum. Lékaři, co sem chodí na cvičení, mi říkali, že by se tu daly provádět nějaké drobné zákroky a šití, na velkou operaci by to nebylo. Není to sterilní podle nejmodernějších standardů,“ upřesňuje Florián. Provoz zařízení stojí necelý půlmilion ročně a jeho velký potenciál je ve velmi kvalitní vlastní studni, která má při dnešním suchu cenu zlata, a dieselagregátu, který v případě výpadku dodává proud krčské porodnici po dobu 48 hodin.

Ke svému původnímu účelu, tedy k ochraně lidí pro případ války či v případě jaderné katastrofy, naštěstí nebyl nikdy použit. V současnosti i minulosti se využívá v případě živelných katastrof jako místo pro cvičení záchranných i bezpečnostních složek. „Při povodních jsme tu ubytovali vyplavené seniory z okolí a pravidelně se tu cvičí vojáci i policisté. Měli jsme tu ale i kuriózní situace. Třeba na přelomu tisíciletí kryt fungoval jako pomocná záchytná stanice, protože Praha očekávala mimořádně bouřlivý silvestr. A skutečně se tak stalo. Přivezli partičku Holanďanů, kteří všichni nadýchali přes 4 promile. Když se ráno vzbudili, nemohli uvěřit svým očím, že jsou v krytu. Nakonec se jim ani odsud nechtělo,“ uzavírá exkurzi Pavel Florián.

Podívejte se, jak to v třípatrovém krytu vypadá dnes. Záběry najdete ve videu v úvodu článku a pro lepší představu pomůže i naše bohatá fotogalerie.

 

Martin Bartkovský, Petr Vagner




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější