O 30 let později. Jan Potměšil vyrazil na turné po USA, které mu v době sametové revoluce překazil úraz | Reflex.cz
nahoru

O 30 let později. Jan Potměšil vyrazil na turné po USA, které mu v době sametové revoluce překazil úraz

RADKA PRCHALOVÁ21. listopadu 2019 • 11:20
O 30 let později. Jan Potměšil vyrazil na turné po USA, které mu v době sametové revoluce překazil úraz
foto: Nguyen Phuong Thao

Herci JAN POTMĚŠIL a TOMÁŠ KARGER podnikli v říjnu 2019 triumfální tažení třemi americkými městy. S Havlovou Audiencí vystoupili ve Washingtonu, D.C., v New Yorku a Chicagu. Tomáš Karger v roli Sládka a Jan Potměšil jako Havlovo alter ego Vaněk. Oba byli v tu chvíli na americkém kontinentě poprvé.  Příběh jejich více než padesátiletého přátelství, které prošlo i těžkou zkouškou Honzovy vážné nehody, si můžete přečíst v novém tištěném Reflexu č. 47.  

Je únor 1990 a Václav Havel na své první cestě jako československý prezident dobývá Spojené státy americké. Na jednotce intenzívní péče v nemocnici v Praze se po fatální nehodě v revolučních dnech a téměř třech měsících kómatu probírá jeden z nejnadějnějších herců té doby, Jan Potměšil.

A to je rozkaz! Václav Havel.

V tentýž den, kdy procitá, si jeho rodina vyslechne, že nebude nikdy chodit. Jeho nejlepší kamarád a spolužák Tomáš Karger píše vzápětí československému prezidentovi a vrchnímu veliteli ozbrojených sil dopis o tom, jak má nastoupit na vojnu do Armádního uměleckého souboru, ale že by mu přišlo smysluplnější strávit ten čas v nemocnici u svého kamaráda.

Na jaře 1990 se Jan Potměšil přesunul na kliniku rehabilitace vinohradské nemocnice, kde ho čekalo zvykání na život na vozíku. Tomášův dopis Václavu Havlovi nezůstal bez odezvy. Prezident na něj vlastní rukou napsal: „Myslím si totéž. Ať jde Tomáš Karger pomáhat Honzovi Potměšilovi do nemocnice. A to je rozkaz! Václav Havel,“ a poslal ho zpátky. Na základě tohoto dopisu Tomáš nastoupil do vinohradské nemocnice pravděpodobně jako první civilkář v historii povinné vojenské služby.

„Celé oddělení rozsvítil svou energií, všichni ho milovali. Doprovázel mě na nejrůznější vyšetření, ale k tomu měl samozřejmě i fůru jiné práce u jiných pacientů. Nakonec já už jsem mohl odejít, ale on musel ještě zůstat, protože civilní služba byla tehdy mnohem delší než normální vojenská,“ vzpomíná Jan Potměšil.

V Reflexu č. 47 si přečtěte původní reportáž o tom, jak se dva kamarádi, Jan Potměšil a Tomáš Karger, řízením osudu vydali na cestu, na kterou se měli vydat už v únoru 1990. To nejdůležitější, co ze zájezdu do USA odvezli, si ale už vezli i tam: že jeden na druhého se můžou spolehnout a že se mají rádi. A že mají rádi Václava Havla. Pořád je to ta parta, kdy jeden píše prezidentovi, že jeho kamarád potřebuje pomoc, a prezident odpoví: Myslím si totéž!

Reflex 47/2019Reflex 47/2019Foto Archív

RADKA PRCHALOVÁ




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější