Do nebe: Kam astronauti cestují v raketách, se papuánští Yali Mekové vznášejí prostřednictvím dýmu
Benátskou výstavou Jak se dotknout nebe, otevřenou minulý týden, vrcholí téměř třicetiletý projekt BARBORY ŠLAPETOVÉ (52) a LUKÁŠE RITTSTEINA (52). Dvojice výtvarníků od roku 1997 uskutečnila třináct výprav do vzdálených oblastí Západní Papuy a Papuy-Nové Guineje. Postupně poznávali dnes už s věčností propojené náčelníky a vypravěče vysokohorského kmene Yali Mek. Když náčelníci projevili přání spojit se s „naším“ náčelníkem, propojili je s Václavem Havlem. Když se zmínili, že cestují nahoru, zprostředkovali jim osobní setkání, a dokonce i telefonáty s astronauty z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A aby toho nebylo málo, do 3. května je v pražské Galerii Václava Špály k vidění jejich další výstava Antropologie emocí, která funguje jako svébytný prolog k té právě otevřené benátské. K té, v níž se létá do nebe.
Z pohledu milovníků umění z Prahy, v rámci světového uměleckého provozu „provinční“, šlo o mimořádnou událost. Počtem přítomných našinců – odhadem dvě stě plus děti – vernisáž výstavy Jak se dotknout nebe minulý víkend atmosférou připomínala zahajovací odpoledne v Pavilonu České a Slovenské republiky na benátském Bienále. S tím rozdílem, že v Giardini se teprve za pár týdnů ukáže, zda naše oficiální reprezentace v Benátkách s „Dotykem nebe“ snese srovnání, tedy zda národní galerie (NGP a SNG) měly při výběru autorů společného zastoupení šťastnou ruku. Tam se bude zahajovat až na začátku května. Tady, na ostrově San Giorgio Maggiore, se to povedlo.
Ostrov je sám o sobě fascinujícím místem. Do místní baziliky v posledních letech svými instalacemi vstoupili například Anish Kapoor, Sean Scully, Michelangelo Pistoletto nebo Aj Wej-wej. Nelze také nevzpomenout na monumentální objekt sportovkyně s postižením od Marka Quinna, instalovaný před slavnou budovou s výhledem na San Marco, jenž se stal jedním z vizuálních symbolů 55. Bienále v roce 2013. Právě Quinn tehdy také vystavoval v bývalých docích, které přímo sousedí s někdejším bazénem – tedy s prostorem, kde nyní vystavují Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein.
BARBORA 2D A LUKÁŠ 3D
Setkali se na pražské Akademii, kam v osmnácti, v roce 1991, nastoupili jako potomci uměleckých rodů. Barbora pochází z architektonické rodiny – otec Vladimír je historik architektury, děda Lubomír, stejně jako jeho dvojče Čestmír, byli architekty; architektuře se věnuje i Barbořina sestra Anna. Asi nejznámější ze všech je pak Lukášův otec, jeden z nejvýznamnějších českých malířů současnosti – Michael Rittstein.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
