Investice do obrany a bezpečnosti Česka posílí konkurenceschopnost a přispějí k prosperitě země
Zvýšené investice do bezpečnosti, posílení obranného průmyslu a lepší spolupráce se státem i finančními institucemi mohou přispět k prosperitě České republiky. Na tom se shodli zástupci vlády, zbrojařských firem, bank i dalších organizací na hojně obsazené konferenci Obrana a bezpečnost, kterou uspořádal na počátku prosince časopis Reflex a magazín e15. Navíc nepředvídatelnost a nestabilita ve světě nás nutí nejenom hledat lepší schopnosti se bránit, ale i projektovat svoji sílu. Jaká jsou v tomto směru východiska a co je potřeba ještě udělat?
Úvodní slovo měl na konferenci Karel Havlíček, první místopředseda hnutí ANO, který se mezitím stal vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu. Havlíček upozornil, že peníze musí i v tomto případě „vydělat především soukromý sektor“. Připomněl rovněž, že je potřeba, aby nová vláda stanovila, do čeho bude alokovat více peníze, jestli do dopravní či energetické infrastruktury, do obranných opatření, do ekologických opatření nebo třeba do vědy. „Základními pilíři bezpečnosti jsou obrana, doprava a energetika. Stát bude zadávat v těchto sektorech zakázky a budou to v příštích deseti letech biliony korun. Do obranných výdajů je proto potřeba zapojit nejenom velké, ale i střední a malé podniky a celé by to mělo být provázáno s výzkumem, vědou, startupovým prostředím, s kyberbezpečností, rozvojem umělé inteligence, ale také s potřebnými obory na vysokých školách,“ prohlásil Karel Havlíček. Současně dodal, že na obranu a bezpečnost se „nesmí vydávat peníze tupě, ale musíme to udělat maximálně hospodárné“.
V prvním panelu konference, který se jmenoval Spolupráce státu a obranného sektoru, vystoupili Kristýna Helm, viceprezidentka pro mezinárodní vztahy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, dále David Chour, místopředseda představenstva a výkonný ředitel skupiny CSG a Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany.
David Chour z CSG připomněl, že „vláda může s mnoha věcmi i pro obranný průmysl pomoci, protože je potřeba zrychlit a zjednodušit stavební řízení, které nás pořád trápí a mělo by se pokročit dál i v digitalizaci státní správy. Věříme, že nová vláda pomůže vytvořit v tomto směru lepší prostředí. To pak pomůže vytvořit nová pracovní místa, zvýší to výběr daní, a to pomůže celému hospodářství České republiky“. „My jako velká firma českého obranného průmyslu potřebujeme určitě vědět, jak bude systém fungovat v dlouhodobém horizontu, co přesně česká armáda potřebuje, abychom do toho mohli investovat, aby v tom byla i pro podnikatele jistota, protože ty investice jsou obrovské. Následně to poslouží jako určitá reference také pro vývoz, protože my většinou žijeme z exportu. A nová vláda by měla přímo svojí účastí podporovat i zájmy exportérů,“ vysvětlil Chour. „Zásadním elementem je v současném světě také energetická a surovinová bezpečnost, která by měla být konsenzuální pro všechny vlády, ať už bude vládnout jakýkoli kabinet,“ dodal David Chour. Na závěr řekl, že „CSG spolupracuje prakticky ve všemi vysokými školami, ale přetavit to v efektivní spolupráci, která se v obranném průmyslu projeví, je ještě potřeba dotáhnout, protože v České republice to nefunguje tak dobře, jako v některých jiných vyspělých evropských zemích.“ Ke známé muniční iniciativě, o které vláda Andreje Babiše přemýšlí, co s ní udělá, řekl, že je to politická otázka, ale měla by podle něj v nějaké podobě fungovat dál.
Radka Konderlová z ministerstva obrany zdůraznila, že „vztah českého státu a obranného průmyslu má rovněž mezinárodní rozměr, protože Evropská unie i jednotlivé členské země rozhodly, že budou dávat v příštím rozpočtové období na bezpečnost, odolnost a obranu daleko více financí.“ „Důležité mohou být společné nákupy evropských zemí, které by měly být jednak rychlejší a také finančně výhodnější. Vidíme v tom i pro náš obranný průmysl určité zjednodušení,“ sdělila Konderlová. Upozornila i na některé problémy: „Je skutečně potřebné, aby byla výběrová řízení rychlejší. Proto by se měla změnit či upravit legislativa, aby spolupráce armády a obranného průmyslu fungovala lépe a abychom kvůli tomu také nepřicházeli při možném exportu o peníze. A ministerstvo obrany by mělo propojovat jednotlivé aktéry obranného průmyslu, od těch malých až po velké,“ řekla Radka Konderlová. K muniční iniciativě prohlásila, že „kdyby nebylo české muniční iniciativy, tak by byly fronty na Ukrajině podle všeho někde jinde, proto byla prospěšná“.
Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR dodala, že „vláda a stát mají spousty nástrojů, jak mohou zasáhnout do podnikatelského prostředí. Pokud se do příštích akvizičních programů podaří prosadit maximální možný poměr českého obranného průmyslu, tak náš obranný průmysl na to určitě naváže“. Upozornila ale, že „nelze nakupovat rychle a zběsile“. Pak připomněla, že „česká armáda by měla více přímo spolupracovat s obranným průmyslem, mělo by se to ještě více propojit s vědou, výzkumem a inovacemi, aby se vyvíjely věci, které armáda chce a potřebuje, a které současně obstojí v mezinárodní konkurenci, aby se mohly i exportovat. Měli bychom vyvíjet i nové systémy, abychom v tvrdé konkurenci obstáli. Ze strany státu přitom sílí proexportní podpora, ta je dobrá, měla by pokračovat a já bych dokonce doporučila, ať se do ní moc nešťourá… A spolupráce obranného průmyslu se školami by měla začít daleko dříve než na vysokých školách, abychom podchytili mladé lidi dříve“. K nové vládě ještě řekla, že „by se mohly využít mezivládní styky k barterovým obchodům, aby byla třeba produkce českého obranného průmyslu vyměněna za suroviny z některých částí světa“. Podle Kristýny Helm by stát neměl rušit muniční iniciativu, protože tu většinově platily jiné státy, ale zabezpečují jí české firmy.
Konference pokračovala panelem s názvem Financování a export. Financování v rámci obranného průmyslu je velké téma, protože v minulosti padalo mnoho stížností na neochotu bank a dalších institucí financovat či podporovat tento sektor ekonomiky. Jak se to v posledních době změnilo? Banky totiž přece jenom rozvolnily své strategie vůči zbrojařům. V panelu vystoupili David Havlíček. předseda představenstva EGAP, dále Miroslav Stříbrný, ředitel úseku obchodu a exportního financování České exportní banky a Petr Válek, obchodní ředitel ACCESS EU.
David Havlíček z EGAP upozornil, že „situace se pro český obranný průmysl v poslední době hodně změnila, banky už financují i věci, které byly pro ně kdysi na hraně. My jsme například na jaře spustili nový program na zvýšení výrobních kapacit českých firem působících v obranném průmyslu. S pojištěním EGAP mohou tyto firmy získat snadněji bankovní úvěry. Bylo na to rozhodnutím vlády vyčleněno 5 miliard korun. Řešení případů v obranném průmyslu je ovšem časově velmi různorodé, přestože my víme, že některé věci hodně spěchají, že na rychlosti při zabezpečení obrany záleží“. Havlíček pak řekl, že „oblast obrany je specifická v tom, že nejčastějším zákazníkem je stát, což je ale pro nás výhodné, protože to riziko nese nějaký stát. Rostl například vývoz v tomto sektoru do jihovýchodní Asie, do Vietnamu či Indonésie, roste i Afrika, tam se vždy objeví nějaká zajímavá země. Colt dodává s naší podporou své zbraně do Egypta, dodávky šly i do Rwandy či do Keni“. Upozornil i na jeden problém: „Do budoucna to sice vidíme pozitivně, ale už začínáme narážet na naše možnosti a kapacity, takže očekáváme větší spolupráci od české vlády, úřadů i evropských institucí. Kvalitní zakázky by neměly zůstat bez státní podpory. Například Evropská investiční banka měla v minulosti defence zakázanou, ale to se změnilo, jenže pořád to asi není to, co bychom chtěli“. David Havlíček také připomněl, že EGAP má „Fond Ukrajina, kdy pojišťujeme vývoz za výhodných podmínek, týká se to i dodávek v oblasti zemědělství či energetiky“.
Miroslav Stříbrný z České exportní banky také poukázal na některé změny: „Od počátku války na Ukrajině jsme byli schopni oblast obranného průmyslu financovat. Přes čtyřicet procent toho, co jsme letos financovali, tak bylo v oblasti defence a klientů nám neustálé přibývá… Snažíme se rovněž urychlit proces financování různých projektů a u toho nás hodně zajímají nové technologie, a tedy i firmy, které se jim věnují. Momentálně je kvůli válce na Ukrajině velký zájem o export výrobků českého obranného průmyslu, ale my bychom potřebovali, aby se významný export udržoval i v dobách míru, abychom také na to měli připraveny výrobní kapacity a nabízeli to, o co je zájem, a to ve vysoké kvalitě“. Upozornil rovněž, že „na zbrojaře by vláda neměla uplatnit nějakou speciální daň, přestože mají vysoké zisky“.
Petr Válek z ACCESS EU pak vysvětlil, čemu se jeho společnost věnuje a jaké to má souvislosti s obranným průmyslem: „My působíme v rámci Evropy. Pomáháme navazovat klientům strategická partnerství, pomáháme jim být vidět v Bruselu a zajišťujeme jim potřebné informace. Z našeho pohledu u toho vidíme téměř revoluci, na investice do obranného průmyslu je nahlíženo úplně jinak než v minulosti, kdy byla nejrůznější omezení… Už nyní se i pro české firmy mají možnost hlásit do různých evropských programů, u menších projektů si budou moci sáhnout na evropské peníze už příští rok, u větších projektů to bude zhruba do dvou let. Evropské instituce se zaměřují a zajímají i o startupy, ale tam je potřeba upozornit, že mnoho startupů vzniká s účastí velkých firem, která sice může být v nich hodně malá, jenže v případě žádosti o podporu to pak spadá v rámci evropské legislativy pod velký podnik“. A jaký je podle něj zájem o evropské peníze? „Někdy u toho zaznamenáváme slabší připravenost českých firem, jak to přesně udělat, jakou mít investiční strategii a pak vzhledem k nastaveným evropským pravidlům není možné zajistit některé projekty tak rychle, jak si to některé české firmy představují. Pokud jde o budoucnost v Evropě s výhledem třeba pěti let, tak bude určitě větší zájem z obranném průmyslu o dělostřelecké systémy, rakety, drony, protivzdušnou obranu či projekty spojené s logistikou. A dodávám, že dobré příklady ze zahraničí, mohou být inspirací i pro český obranný průmysl a že centrum informací o tom je v Bruselu,“ řekl Válek.
Třetím panelem byly na konferenci Inovace obranného průmyslu. V něm vystoupili Milan Macholán, generální ředitel PBS Velká Bíteš a viceprezident pro letecké systémy Asociace leteckého a kosmického průmyslu, Pavel Bulant, CEO, CSTG člen skupiny UAC, dále Martina Tauberová, viceprezidentka pro mezinárodní vztahy a bezpilotní letectví z Asociace leteckého a kosmického průmyslu a generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR.
Milan Macholán z PBS připomněl, že „vzhledem k situaci ve světě se musíme přizpůsobit novým formám boje, a to my už léta děláme. Válka na Ukrajině akcelerovala zásadní změny, zejména v rychlosti uplatnění nových věcí na bojišti“. Také publiku sdělil, že „v případě proudových motorů je PBS světovým lídrem. Naše motory jsou na světové špičce, používají se pro drony i rakety a my inovujeme své výrobky už čtvrtstoletí. Jen letos jsme dali na inovace miliardu korun, proto jsme úspěšní“. A co by firma potřebovala? „I v Česku by měli mít naši odběratelé, včetně armády, jasnější zadání, tak, jak to vidíme v zahraničí, pak se to dá rychleji vyrobit. U toho pak připomínám, že podpora ze strany státu přispívá nejenom k budování schopností české armády, ale posiluje i export,“ řekl Macholán. A co by podle něj mohlo být za pět let na bojišti rozhodující? „Rychlost uplatnění inovací, drony, protidronová obrana či kvantové technologie,“ vysvětlil Milan Macholán z PBS.
Pavel Bulant z UAC, která se věnuje výrobě dronů, upozornil, že dnes se „změna inovačního cyklu v našem oboru počítá jen na měsíce. To je oproti minulosti zásadní posun. Naše přidaná hodnota je vtom, že u některých dronů je nechceme jenom vypouštět a aby zasáhly cíl, ale aby se pak i vrátily. Vyvíjíme technologicky skvělé výrobky, které patří k tomu lepšímu i na celoevropské úrovni“. K nové vládě a české armádě řekl: „Pokud má něco dělat více stát i nová vláda, tak jsou to větší investice do inovací, vědy a výzkumu. A armáda musí uvažovat dlouhodoběji než jen třeba o tom, co potřebuje dnes a také daleko více komplexněji“. A co vidí jako důležité pro blízkou budoucnost obranného průmyslu? „Například větší využití umělé inteligence a jednoznačně posílení protivzdušné obrany,“ říká Pavel Bulant z UAC.
Martina Tauberová z Asociace leteckého a kosmického průmyslu publikum upozornila, že „silně vnímá obavy z toho, co se děje v Evropě i ve světě a že bychom na to měli adekvátně reagovat. V důsledku konfliktu na Ukrajině se totiž změnil i vztah aktérů v obranném průmyslu a vývoje, dokonce tam vidíme obrovské semknutí mezi bojující ukrajinskou armádou a vývojáři v technologických firmách. Ani naše armáda proto nemůže čekat na nové technologie roky, jak je dnes obvyklé, měly by to být jen měsíce“. Co v této souvislosti vidí? „V Evropě je velký tlak na pořizování jak dronů, tak prostředků protidronové obrany, potřeba je mít i funkční protivzdušní obranu, ta dnes chybí. Musíme mít ale dostupné technologie, v případě dronů jde o to, ať nejsou předražené, ať jsou lehké, modulární a dají se zapojit do širšího systémů protivzdušní obrany. Důležité jsou proto dnes i firmy, které dokážou vyrábět systémy s duálním využitím, tedy jak pro armádu, tak pro civilní účely.“ Zamyslela se i současným stavem obranného průmyslu: „Na vzestupu jsou technologické společnosti, protože ty jsou určitým způsobem schopny zabezpečit na bojišti i technologickou převahu. Česká vláda by proto měla více podporovat navýšení výrobních kapacit obranného průmyslu zejména v případě nejmodernějších technologií.“ A v čem ona vidí budoucnost: „K tomu, co už řekli kolegové ještě dodám, že se máme více věnovat i laserovým technologiím,“ řekla Martina Tauberová.
Generál Miroslav Hlaváč z generálního štábu upozornil, „že zatím nejsme dostatečně rychle schopni aplikovat všechny požadavky na zajištění naší obranyschopnosti, vývoj nás někdy jakoby předbíhá, plyne to i z toho, že v České republice převládá pocit bezpečí, proto urgence toho, že bychom měli zrychlit, taková není. Legislativní rámec pak někdy neumožňuje dělat některé věci a rozhodnutí dostatečně rychle“. Hlaváč přinesl i pozitivní zprávy: „Nestojíme na místě, spolupracujeme s různými firmami z obranného průmyslu, s vysokými školami, s Akademií věd, některé systémy, na kterých se pracuje, se už testují a doufám, že je brzy začneme používat. My přitom budujeme schopnosti armády podle hrozeb, které existují, jenže ty hrozby se mění, schopnosti protivníka se také mění, musíme v tom najít určitou rovnováhu mezi užitím tradičních vojenských prostředků a těmi modernějšími. Vedení války je ale komplexní věc, myslíme vždy na to.“ A co vidí v blízké budoucnosti v obraně a bezpečnosti zajímavého a důležitého? „Využití kvantové technologie, dále umělé inteligence kvůli zpracování obrovského množství dat a dobudování integrované protivzdušné obrany,“ vysvětlil na konferenci generál Miroslav Hlaváč.
