Intimity bez káravého pohledu aneb Jak vypadá festival erotiky bez upocených šmíráků
V minulosti jsem byl jako novinář několikrát na erotickém veletrhu, nyní zvaném Erofest, a pocity jsem si odnášel smíšené. Na jedné straně dobrý pocit, že se s různými činnostmi a zálibami již může „na veřejnost“ (platící ovšem), na straně druhé tu bylo hodně očividných zevlounů a atmosféra jisté upocenosti. I když kdo ví, třeba už šla kvalita nahoru a akce typu „vycévkuj si otrokyňku“ se z veletrhu vrátily do příšeří specializovaných klubů. Nicméně už jen fakt, že se v poslední době taková akce spojená s intimitou koná na Výstavišti Letňany, hovoří za mnohé. Doba však pokročila a nazrál čas na další široce pojatý festival erotiky.
První ročník Intimity Festivalu proběhl loni a v uplynulém víkendu jsme zažili ročník druhý s ještě nabitějším programem. Volba konání v komunistickém hotelu International v pražských Dejvicích akci dodávala podivně dekadentní nádech. Naskočila mi hned Šakalí léta a slova v písni Na kolena „Váš pohled káravej už dávno znám…“. Organizace šlapala jako na drátkách. „Oproti erotickému veletrhu se snažíme nebýt tak explicitní,“ říká produkční Zuzana. „Cílem festivalu je ukázat návštěvníkovi, že oblast intimity a erotiky je velmi široká, a proto mu představujeme různé její aspekty, aby se mohl inspirovat a vybrat si sám.“
Konec uslintanému machismu
Festival se zrodil z doby podcastové. Hlavními tahouny jsou Markéta a Martin, tvůrci podcastu Vrtichvosti, ovšem Markéta se také podílí na podcastu Šimrání, zatímco Martin na pořadu KinkyGuys. Martin je mimochodem jediný muž v patnáctičlenném přípravném týmu festivalu. Protože jsem o Vrtichvostech nikdy neslyšel (o KinkyGuys tím spíše ne), pustil jsem si jednu epizodu a musel konstatovat, že to bylo velmi živé, uvolněné, ovšem zároveň s patřičnou dávkou soudobých -ismů a výsměchu vůči primitivnímu machismu. Pořad, který je velmi sex-pozitivní, ovšem zároveň volá po konsensualitě a zachování určité úrovně. Moderní chlap si zkrátka musí připustit, že nejlepší předehra je, když dá nádobí do myčky. (Což není metaforické vyjádření nějaké úplně jiné činnosti.) Jistý český duchovní by to zřejmě označil za příznak „zženštilého světa“, já dávám palec nahoru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
