Ikona Tchaj-wanu: 509 metrů vysoký mrakodrap Taipei 101 v metropoli Tchaj-peji, který byl kdysi nejvyšší budovou světa

Ikona Tchaj-wanu: 509 metrů vysoký mrakodrap Taipei 101 v metropoli Tchaj-peji, který byl kdysi nejvyšší budovou světa Zdroj: Taiwan Tourism

Studentka Lee (vlevo) na válku vůbec nemyslí. S kamarádkami při výletě u Národního parku Taroko.
Tchajwanská armáda cvičí na případnou invazi Číny velmi pravidelně a intenzívně
Ve známém tchajpejském chrámu Lung-šan to vypadá jako v úle. Stovky lidí zde spínají ruce, aby bohové vyslyšeli jejich přání a naplnili jejich tužby
Autor reportáže (na fotografii vpravo) ve známém chrámu Lung-šan v Tchaj-peji. Tchaj-wan navštívil celkem sedmkrát, poprvé v roce 1995 a naposledy v březnu letošního roku.
4
Fotogalerie

Válka? To snad ne! Tchaj-wan posílá vzkaz Pekingu - jsme připraveni a ubráníme se

Napadne komunistická Čína Tchaj-wan, který považuje za svoji odtrženou provincii? Zažije pak Západ vedle Ukrajiny a Blízkého východu další válku, do níž bude zatažen? Reflex přímo na Tchaj-wanu zjišťoval, zda se místní podobného scénáře bojí. A odpověď byla někdy překvapivá – moc na to nemyslí.

To moc neřeším. Mám ­úplně jiné starosti, zajímám se o něco jiného, odpovídá mi pohledná dvacetiletá vysokoškolská studentka Lee na otázku, zda se bojí, že by Čína mohla vojensky napadnout její zemi. Lee vyrazila s dvěma kamarádkami na výlet do oblíbeného Národního parku Taroko ve východotchajwanském okrese Chua-lien (po návštěvě reportéra Reflexu byla tato část země zasažena silným zemětřesením a velká část parku je momentálně uzavřena; poznámka autora). Dívky pózují, fotí se a usmívají u výjezdu z parku. Prsty na rukou mají ve tvaru vítězného véčka, což je pozdrav, který uvidíte na ostrově téměř všude. Na místě zastavuje mnoho dalších turistů, protože se nacházíme na silnici číslo 8. A osmička je v čínské kultuře nejšťastnější číslo. V mandarínštině, oficiálním jazyku na Tchaj-wanu i v Číně, se slovo osm vyslovuje podobně jako slovo, jež znamená bohatství a úspěch.

„Doma či v restauraci u jídla není válka žádným velkým tématem. Hovoří se o ní v médiích nebo se tomu věnují politici, ale obyčejní Tchajwanci jen málokdy,“ říká i český IT specialista Pavel, který už deset let žije na jihu ostrova v okrese Pching-tung.

Takové postoje obyvatel země potvrzují i průzkumy.

V polovině března Nadace pro veřejné mínění zveřejnila výsledky šetření, jež odhalilo propast mezi názory veřejnosti a zveřejněnými obavami prezentovanými ministrem obrany Čchü Kuo-čengem. Ten varoval, že Tchaj-wan musí být připraven na boj a musí posílit své přípravy na válku, protože Čína pořádá stále častější vojenská cvičení velmi blízko tchajwanských výsostných vod. Jenže se šéfem resortu obrany souhlasilo pouze 37 procent dotázaných, přes 50 procent lidí jeho tezi odmítlo. Nedomnívají se, že hrozí invaze nebo útok ze strany čínského režimu. Kromě toho téměř 54 procent respondentů nevěří tomu, že by Spojené státy při obraně Tchaj-wanu přišly přímo vojensky pomoci. Tato nedůvěra se zvýšila pod vlivem války na Ukrajině, když americký prezident Joe Biden vyloučil vyslání vojáků do této země, což u Tchajwanců vyvolalo otázky, zda by Washington reagoval stejně, pokud by Čína zaútočila.

Proč ale Tchajwanci problém tolik neprožívají, když na Západě včetně Česka se o možné válce v tomto regionu diskutuje ne­ustále?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!