Lék na bolest i droga, která zabíjí. Fentanyl je symbolem opioidové krize v USA, své oběti si už ale vybírá i v Česku. Jak předejít americkému scénáři?

Lék na bolest i droga, která zabíjí. Fentanyl je symbolem opioidové krize v USA, své oběti si už ale vybírá i v Česku. Jak předejít americkému scénáři? Zdroj: Zbyněk Pecák

Kateřina Tichá a Tadeáš Přibil z Terénního programu Ulice v Plzni. Uživatelům drog chodí pravidelně nabízet pomoc.
Terénní tým Ulice se závislým při pravidelné výměně injekčních stříkaček
Závislým na drogách pomáhá substituční léčba. Ta je ale na řadě míst kvůli nedostatku center obtížně dostupná.
Do terénu vyráží Tadeáš Přibil vybaven zdravotnickými prostředky. Klientům ale nabízí i sociální pomoc – například doprovod k lékaři.
Kristýna Karpíšková ve Spolku Ulice Plzeň vede terénní tým. Se závislými pracuje podle hesla harm reduciton – snižování rizik.
5
Fotogalerie

Smrtící fentanyl: Zombie v ulicích a desítky tisíc mrtvých. USA zachvátila opioidová krize. Jak jí předejít u nás?

„Zombie” v ulicích, stovky tisíc silně závislých a ročně desítky tisíc mrtvých. Syntetická droga Fentanyl a její nebezpečné mixy rozpoutaly v USA drogovou krizi, kterou se Spojeným státům nedaří zastavit. V Česku sice ulicemi nebloumají lidé v hypnotických stavech připomínající oživlé mrtvoly, o reálných úmrtích po fentanylu je ale v posledních měsících i tady víc slyšet. Zatím se objevují jednotky případů, hrozí ale i u nás podobná krize? Odborníci na jednu stranu uklidňují, že na české drogové scéně je fentanyl stále ve výrazné menšině. Připouštějí ale, že se to může změnit a je třeba se na potenciální krizi připravit. Jak? A co o fentanylu říkají sami závislí? Zjišťovali jsme v reportáži.

Plzeň, pátek dopoledne. Tadeáš s Kateřinou se chystají na svůj tradiční pracovní okruh v terénu. Jdou do míst, která nejsou na první pohled ve městě tolik vidět nebo jimž se řada lidí spíš vyhýbá. Do drogového světa západočeské metropole. „Dneska nemáme žádnou ubytovnu, dnes půjdeme do squatů. Na Světovar, kde je několik garáží, a pod Mileňák (most Milénia; poznámka autorky),“ popisuje cestou v autě terénní sociální pracovnice Kateřina Tichá. Společně s kolegou Tadeášem Přibilem pracují pro Spolek Ulice Plzeň, který už přes dvacet let poskytuje terénní sociální pomoc uživatelům drog a lidem v sexbyznysu. „Teréňáci“ jsou v komunitě závislých už dobře známí, podle šéfky týmu jsou prakticky již součástí drogové scény. A to nejen proto, že chodí sbírat a měnit injekční stříkačky. Nabízejí i další pomoc. „Nové kontakty nám dost často zprostředkovávají naši klienti, které už známe. Když je s nimi někdo nový, tak jim řekne: Hele, tyhle známe, ti jsou v pohodě. A až dneska skončíme terén, tak máme ještě odpoledne u nás v kanceláři konzultace pro klienty, kteří přijdou i přímo k nám. Ta práce není jen o výměně stříkaček, ale někteří si řeknou třeba o jinou sociální pomoc, pomoc na úřadech a podobně,“ popisuje Tadeáš Přibil.

DROGOVÁ SCÉNA V PLZNI

Pak už přijíždíme k opuštěným garážím. Dvojice prochází dveře od dveří a s klepáním se ohlašuje. A hlásí i náš doprovod. Po chvíli mezi dveřmi mladý muž v kapuci předává použité injekční stříkačky. Je jich stovka. „To je za týden. Ale jsou tam, myslím, ve dvou,“ vysvětlují sociální pracovníci. Mladíka se ptáme, co vlastně bere i na rizika fentanylu. „Fentanyl beru prakticky denně. Z náplastí. Nepřemýšlím nad tím, jestli je nebezpečnej, prostě beru, co se dá. Ale nejvíc beru pervitin a k tomu tohle a všechno, co se dá kde sehnat,“ popisuje. Dál se přesouváme pod jeden z nejvytíženějších mostů v Plzni. Právě v jeho útrobách se ukrývají další drogově závislí. Pro člověka, jenž do takových míst běžně nechodí, je až šokující, v jakých podmínkách a v jakých stavech tu lidé přežívají. „Fentanylu já se bojím,“ říká jeden z místní partičky uživatelů drog. „Já jsem navyklej na subutex (slabší syntetický opioid). Fentanyl je příjemnej, ale je to rychle návykový, drahý, zabil bych se, kdybych si na tom ulítl,“ říká. 

Několik smrtelných případů místní drogová komunita zažila. V průběhu ledna se tu fentanylem předávkovali dva závislí. To jsou případy, o nichž lidé z terénní služby vědí. Právě Plzeň je jedním z prvních míst, kde se fentanyl objevil, jak popisuje vedoucí Terénního programu Ulice v Plzni Kristýna Karpíšková, se kterou se potkáváme v základně organizace. Její lidé se svou prací v drogové komunitě snaží co nejvíce snížit rizika spojená se závislostí. Zdravotní a v důsledku i kriminality, kterou závislí kvůli droze pravidelně páchají. „Každé z větších měst má svou otevřenou drogovou scénu. I ta se ale mění. V Plzni dřív bylo hodně problematické centrální autobusové nádraží, to už trochu polevilo, ale zase více vyeskalovala situace na nádraží vlakovém. My v terénu nabízíme různé intervence snižování rizik, ale nejsme tu od toho, abychom někoho přemlouvali k léčbě,“ popisuje Kristýna Karpíšková práci svého týmu. Ten tak chodí například nabízet závislým samotesty na HIV, syfilidu nebo hepatitidu. „Řešíme také hodně zdravotních potíží klientů, protože naše cílovka jsou většinou lidé, kteří berou drogy dlouhodobě. Jejich zdravotní i psychický stav už je tím užíváním nebo životem na ulici hodně zasažený,“ dodává.

Plzeňská scéna je specifická tím, že tu fentanyl drogově závislí začali užívat zhruba už před patnácti lety, kdy v Plzni zmizel z trhu dříve hodně užívaný heroin. „Lidé závislí na heroinu brali jen heroin, nekombinovali to. A potom začali hledat jiné opiáty, třeba právě fentanyl. Lidé látky teď hodně kombinují a to je podle mě ten největší problém. Závislí kombinují opiáty s pervitinem, alkoholem, k tomu zneužívají léky. A ty kombinace jsou nejrizikovější,“ říká šéfka plzeňského terénního týmu. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!