
V současném světě existuje jen málo míst, jež by se mohla rovnat ukrajinskému Bachmutu, pokud jde o bezpečnost, lépe řečeno o obrovský stupeň nebezpečí. Je to peklo na zemi a mohou mu snad šlapat na paty jen další dvě místa na ukrajinské frontě – Avdijivka a Marjinka. Právě Bachmut se stal velkým symbolem této války a bitva o něj trvá již od srpna minulého roku. Teď se zdá, že dospěla do finále. Ruská vojska za poslední dva měsíce sevřela město do kleští. Ústupové cesty jsou v dostřelu ruských sil. Je pravděpodobné, že ukrajinským obráncům nezbude už nic jiného než se stáhnout s co nejmenšími ztrátami. Leda by se stal zázrak, který lze nyní jen těžko předpovědět.
ANDĚL SPÁSY
Sjíždíme z kopečku ze silnice u Chromového, předměstí Bachmutu. V dolíku pod námi se otevírá pohled na město. Ozývají se první rány, dělostřelectvo pracuje. V Bachmutu se už neodehraje snad ani minuta, kdy by nebyl slyšet výstřel či dopad raket a granátů.
Vladislav Savčenko ale nedbá na zvukovou kulisu, z níž je zřejmé, co se v Bachmutu odehrává za hrůzu. Podle něj je ve městě „gromko“ – tedy hlučno. Pro obyčejného smrtelníka by to měl být varovný signál, že sem nemá jezdit. Vlad má ale pro strach uděláno a jeho sanitka se řítí střemhlav z kopce šílenou rychlostí. Projet co nejrychleji, to je klíč k úspěchu a ke splnění mise.