Chudoba snižuje IQ, vyvolává psychické nemoci a snižuje důvěru v systém a demokracii, varuje sociolog Prokop
Ekonomický stres zásadně ovlivňuje, jak lidé přemýšlejí, plánují i důvěřují státu. Sociolog a člen NERVu Daniel Prokop v rozhovoru pro Prostor X vysvětlil, proč chudoba oslabuje schopnost racionálního rozhodování, jak vede k rezignaci na demokracii – a proč je mobilizace znevýhodněných voličů klíčová pro výsledek voleb.
Daniel Prokop zdůraznil, že stres z finanční nejistoty má zásadní dopad na psychiku i kognitivní schopnosti. „My v těch datech vidíme, že lidi, kteří zchudli v posledních pěti letech, tak mají mnohem častěji symptomy depresí a úzkostí,“ řekl. Podle něj se lidem v takové situaci mění i způsob uvažování. „Když jste blízko chudoby, tak se vám trošku změní mindset a začnete myslet hodně krátkodobě.“ Upozornil také na výzkumy, podle kterých lidé mohou v IQ testech během jednoho roku ztratit až deset bodů.
Podle něj se tento stres přímo propisuje i do politického chování – lidé s nízkými příjmy ztrácejí důvěru ve stát a přestávají rozlišovat mezi demokracií a autoritářstvím. „To nejsou putinovci, to jsou lidi, který říkají, že pro člověka jako já je asi jedno, jestli demokracie nebo totalita,“ vysvětlil. Právě mobilizace těchto rezignovaných voličů může podle Prokopa rozhodovat volby víc než postoje skalních příznivců.
Vláda podle něj selhává ve schopnosti přenést vizi do konkrétních opatření. „Myslím si, že existuje jistá politická strategie, říkat, že si vedeme dobře... to utužuje to skalní jádro voličů, ale zároveň ztrácí lidi, kterým se prokazatelně zhoršila životní úroveň během inflace,“ řekl zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.
Na otázku, kolik z doporučení Národní ekonomické rady vlády k tématu bydlení se reálně zrealizovalo, odpověděl: „Dobře realizovala jen jedno – program na podporu obecního bydlení.“ Ostatní návrhy jako změny v daních, digitalizace stavebního řízení či reforma územního plánování podle něj zůstávají převážně jen na papíře. „V těch dalších věcech bych řekl, že se prakticky nic nezměnilo,“ shrnul s tím, že bez reforem ve zdanění a výdajích, a bez investic do zdravotnictví a vzdělávání podle něj hrozí, že stát přestane fungovat pro své nejslabší – a tím i pro demokracii .
Máme v Česku rovné šance na úspěch? Jak moc záleží na tom, kde se narodíte a do jaké školy chodíte? Proč podle Daniela Prokopa veřejné systémy často trestají aktivitu místo toho, aby ji odměňovaly?
Poslechnětě si celý rozhovor v Prostoru X:
