Nedávná tragédie na Filozofické fakultě zasáhla duševní zdraví mnoha lidí, nejen jejích studentů a učitelů. Jak se s takovým traumatem lze vypořádat a jak dlouho to potrvá? „Po takovém zážitku může stres v těle přetrvávat. Lidé můžou vnímat napětí, mít poruchy spánku, vnímat střípky z těch událostí, kterým byli vystaveni,“ říká psycholog Tomáš Holcner v pořadu Prostor X. Dle něj je také důležité, aby se studenti do prostor fakulty vraceli společně. Pomoct mohou i rituály, jako bylo symbolické obejmutí budovy.
Tomáš Holcner se specializuje na pomoc lidem s posttraumatickou stresovou poruchou. „Součástí terapie bývá uvědomit si, co člověk dělal před tou událostí, co se dělo v průběhu. Může si tímto způsobem uvědomit, že je už v bezpečí a ta událost skončila,“ popisuje terapii posttraumatických potíží. „Trauma je uloženo v těle. I když už racionálně víme, že jsme v bezpečí, naše tělo to neví a stres a další symptomy v něm přetrvávají,“ dodává Holcner.
V případě Filozofické fakulty dle Holcnera mohou pomoct i rituály, jako bylo symbolické obejmutí budovy: „To jsou důležité kroky, formou rituálů pomáhají zpracovávat to, co prožíváme. Podporují pocit sounáležitosti a vyrovnání se se zátěží.“ Návrat do budovy spojené s traumatem může být složitý, studenti by jej dle Holcnera měli prožívat spolu. „Je zvlášť náročné se vrátit do těch prostor. Tady bych doporučil, aby na to studenti nebyli sami. Aby se domluvili třeba se spolužáky a šli nejprve společně. Může pomoct také postupná expozice té situaci, zvykat si na pobyt v tom prostoru,“ říká psycholog.
Posttraumatické problémy dle něj způsobuje změna nastavení v mozku: „Co neumožňuje tělu, aby se uvolnilo, je amygdala. To je takový požární hlásič. Informuje tělo, že je v ohrožení. Po traumatickém zážitku je tento hlásič porouchán a dostáváme varování o nebezpečí, i když už pominulo. Na to nasedají symptomy jako vnitřní napětí,“ vysvětluje.
Sám Holcner se věnuje takzvané EMDR terapii. „V podstatě jde o to, že se identifikuje ta část traumatické vzpomínky, která je zvlášť zatěžující a pracuje se symptomy. To pomáhá uzdravit neadekvátní vyhodnocování informací a dojde ke zklidnění,“ dodává Holcner.
Jak přesně se pozná posttraumatická stresová porucha? A lze jí zabránit, případně ji následně vyléčit? A jak se změnil a mění přístup Čechů k duševnímu zdraví? Nejen o tom hovoří Tomáš Holcner v rozhovoru v úvodu článku.
