Zvládne Česko zbrojit? Ano, ale brzdí ho byrokracie. Tři procenta na obranu jsou jen začátek, shodují se odborníci
Petr Fiala oznámil, že Česko musí pro svou bezpečnost dělat mnohem více než doposud. V závěsu za tím avizoval vydávání 3 % HDP na obranu. Jak ale upozorňují někteří odborníci, nemusí to stačit, i když je to slibný začátek. Procesy uvnitř ministerstva obrany, armády i ve vztahu státu k soukromým českým firmám pracujícím v obranném průmyslu brzdí obrovská byrokracie procesů. Po dvaceti letech nečinnosti začíná Česko navazovat na svou minulost zbrojařské země. Je naše země akceschopná? Umíme rychle reagovat? Máme dostatek peněz i výrobních kapacit? A co všechno nyní akutně potřebuje česká armáda? Nejen to probral šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský se svými hosty na konferenci Obrana a bezpečnost. Podívejte se na záznam debaty ve speciálu podcastu Padni komu padni.
Zatímco český obranný průmysl navazuje na stoletou tradici a postupně se vrací na výsluní, armádě aktuálně v rychlejším vyzbrojování brání byrokracie. V obou případech přitom hraje negativní roli nejasná stabilita financování z českého vládního rozpočtu. Pozitivně se k obranným technologiím a zbraňovým systémům začíná stavět akademická sféra. To jsou hlavní zjištění z panelu Dialog státu a průmyslu v kontextu současných bezpečnostních hrozeb konference Obrana a bezpečnost, pořádané redakcemi Reflexu a e15 pod záštitou AOBP. V panelu moderovaném Martinem Bartkovským usedla čtveřice odborníků: Ředitel sekce rozvoje sil Ministerstva obrany brigádní generál Petr Milčický, rektor ČVUT Vojtěch Petráček, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany Radka Konderlová a předseda správní rady společnosti STV GROUP, a. s., David Hác.
„Nacházíme se v situaci podobné Velké Británii na začátku druhé světové války. Celá společnost by se měla aktivizovat a zaměřit se na spolupráci namísto štěpení kapacit,“ varuje Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.
Dobrou zprávou pro obranný i další průmyslové sektory je podle Radky Konderlové, vrchní ředitelky sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR, bezprecedentní nárůst investic do obrany: „Každá evropská země navyšuje výdaje, což představuje přibližně 180 miliard eur ročně, v širším evropském prostoru dokonce 200 miliard eur. Za příštích pět let tak do obranného sektoru poteče zhruba bilion eur.“ Toto navýšení obranných schopností podle ní znamená významné zakázky pro obranný průmysl a následně prosperitu ekonomik zúčastněných zemí.
Konečně se tak podle Davida Háce, předsedy správní rady STV Group, začíná řešit dlouhodobý strukturální dluh v oblasti obrany: „Dlouho jsme žili v přesvědčení, že armádu nepotřebujeme, což vedlo k jejímu podfinancování. Nyní si uvědomujeme její nezbytnost pro ochranu státu.“
Český obranný průmysl má podle Davida Háce značný růstový potenciál: „Postupně se vracíme k tradici, kdy jsme před 100 lety patřili k největším světovým vývozcům zbraní s vynikajícím vývojem a dodavatelskými řetězci. Po pádu komunismu došlo k zásadnímu útlumu, a nebýt soukromých subjektů, které investovaly do budoucnosti, dnes bychom neměli téměř žádné obranné kapacity.“
Právě díky soukromým firmám je Česká republika také jedním z nejvýznamnějších dodavatelů munice pro Ukrajinu. „Ekonomický přínos je zřetelný – za první tři roky konfliktu vznikly v STV Group investice ve výši 3 miliard korun a 600 nových pracovních míst. Nyní se připravují další investice v hodnotě 5 miliard korun, které vytvoří přibližně 1200 pracovních pozic. Nejde přitom o pouhou montáž, ale o komplexní výrobu s vysokou přidanou hodnotou,“ upozorňuje David Hác.
V debatě o budoucnosti obranného průmyslu stojí podle Radky Konderlové proti sobě konsolidace a diverzifikace průmyslu, kde však příliš konsolidovaný průmysl zpravidla zabíjí inovace: „Měli bychom si chránit strukturu obranného průmyslu tak, jak ji máme v ČR – kombinaci velkých hráčů i středních firem, které jsou často skutečnými tahouny inovací.“
Síla armády je podle Davida Háce přímo úměrná síle průmyslu, který za ní stojí. V případě konfliktu by se podle něj totiž armáda musela spoléhat pouze na existující zásoby zbraní a munice, což by nebylo dostačující.
Petr Milčický, brigádní generál a ředitel sekce rozvoje sil Ministerstva obrany, přitom potvrzuje, že v armádě jsou připraveni podpořit všechny segmenty obranného průmyslu: „Máme vizi budoucího válčení 2040, kterou diskutujeme s akademickou i zbrojní sférou, aby spolupráce byla oboustranně výhodnější a rychlejší.“
Jaký vzkaz vyslal panel politické reprezentaci? Proč není procentuální suma z HDP pro armádu ideální? Jak rychle zvládáme inovovat? Jak odolná je česká společnost a jak ji armáda otestuje? Nejen to zjistíte z videa v úvodu článku.
Přidejte se do facebookové skupiny podcastu Padni komu padni a sledujte nás na Instagramu.
