nahoru

Sedm statečných... A jeden, který selhal

  • 27. května 2022 • 15:00
    Sedm statečných... A jeden, který selhal
    „Brzy o nás uslyšíte, uděláme všechno, co bude možné,“ rozloučí se Jan Kubiš a Josef Gabčík před vysazením do protektorátu.
    • foto: 
    Vojenský histrorický ústav Praha

    „Bitva sedmi našich parašutistů s tou obrovskou německou přesilou měla srovnatelný morální význam jako bitva Řeků s Peršany u Thermopyl." Věta Čestmíra Šikoly z paraskupiny Clay se stane symbolem boje československých parašatistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Toto jsou hrdinové, kteří dlouhé hodiny dokázali vzdorovat obrovské německé převaze.


  • 7 parašutistů, 7 hodin, 700 esesáků

    18. června 1942 ve dvě hodiny ráno vydává K. H. Frank rozkaz, aby se jednotky SS připravily k zásahu proti neznámému počtu parašutistů, kteří se ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

    Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc, Josef Bublík, Jan Hrubý - sedm statečných čechoslováků bude po dlouhých sedm hodin odolávat stonásobné přesile esesáků…

    Video se připravuje ...
    Rekapitulace souboje v kostele sv. Cyrila a Metoděje mezi parašutisty operace Anthropoid a nacistyVIDEO Martin Bartkovský


  • Rtm. Josef Gabčík

    8. 4. 1912 v Poluvsie u Žiliny na Slovensku

    Otec František Gabčík pracoval před první světovou válkou v argentinských dolech a USA. Přispěl penězi na fond budoucího československého státu. Po absolvování vojenské služby pracoval v armádní chemické továrně. Po pracovním úrazu se stal vedoucím skladu toxických látek. Nesouhlasil s klerofašistickým režimem, práci sabotoval. V květnu 1939 přešel ilegálně hranice do Polska. S částí čs. vojenské jednotky vstoupil do cizinecké legie a po vypuknutí války do čs. armá­dy v jihofrancouzském Agde. Po napadení Francie se vyznamenal v těžkých ústupových bojích. Se zbývající částí čs. armády se dostal lodí Rod El Farag do Velké Británie. S Kubišem vytvořil dvoučlennou skupinu ANTHROPOID. V jeho závěrečném hodnocení po výcviku je uvedeno: „Rázný a disciplinovaný voják. Je naprosto spolehlivý a velmi zapálený.“


  • Rtm. Jan Kubiš

    24. 6. 1913 v Dolních Vilémovicích

    Druhý ze čtyř dětí, pracoval v cihelně. Byl členem tělovýchovné jednoty organizace Orel. Vojenskou službu nastoupil v roce 1935 a v armá­dě zůstal jako délesloužící. Obě mobilizace v osmatřicátém roce prodělal jako příslušník 3. roty strážního praporu v Litultovicích u Opavy. Po demobilizaci pracoval v cihelně u Dolních Vilémovic. Vyzbrojen granátem přešel v červnu 1939 ilegálně hranice do Polska, kde v Krakově vstoupil do tvořící se čs. vojenské jednotky. Za odvahu v bojích ve Francii byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a francouzským Croix de Guerre. V Anglii, na základně v Moreton Paddoxu, sloužil jako zástupce velitele 1. čety 3. roty 1. praporu. V operaci ANTHROPOID nahradil zraněného Karla Svobodu. Na konci speciálního výcviku v září 1941 o něm jeho nadřízení napsali: „Velmi spolehlivý, klidný voják.“


  • Npor. Adolf Opálka

    4. 1. 1915 v Rešicích u Dukovan

    Hnědooký, sto osmdesát pět centimetrů vysoký, všestranně nadaný. Vyučil se automechanikem. Maturoval na obchodní akademii. Po vojně se přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou absolvoval v roce 1937. Stal se důstojníkem z povolání. Na konci června 1939 přešel s bratrancem Františkem Pospíšilem (pozdějším parašutistou) hranice do Polska. Přes cizineckou legii se dostal do Francie a potom lodním transportem do Velké Británie. Po absolvování kursu útočného boje, výsadkářského výcviku a dalších speciálních kursů přijat ke Zvláštní skupině D II. zpravodajského odboru. Pro svou ráznost a spolehlivost jmenován velitelem operační skupiny OUT DISTANCE. Jeho úkol: dopravit do protektorátu speciální naváděcí maják Beacon a provádět zde sabotážní akce.


  • Rtm. Josef Valčík

    2. 11. 1914 ve Valašských Kloboukách

    Vyučil se koželuhem, pracoval u Bati, kde navštěvoval večerní školu. Po absolvování vojenské služby se vrátil k firmě. V prosinci 1939 odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii – „jižní cestou“ – do Francie. Prodělal ústup do Velké Británie, kde absolvoval obvyklé kursy a byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly. Sto dvaasedmdesát centimetrů vysoký, modrooký Valčík – valašský chlapík, plný energie, se smyslem pro humor v nebezpečných situacích vždy zachoval chladnou hlavu. Byl povahovým protipólem introvertního Bartoše i noblesního Potůčka. Vhodně doplňoval charakter a ducha skupiny SILVER A.


  • Rtn. Jaroslav Švarc

    11. 5. 1914 ve Velkém Újezdě

    Otec tesař, matka v domácnosti. Jaroslav měl čtyři sestry. Všichni cvičili v Sokole. Jaroslav se vyučil cukrářem a pracoval v Praze. V roce 1936 nastoupil vojenskou službu u roty doprovodných zbraní v Trnavě. Po absolvování poddůstojnické školy byl převelen do Zábřeha na Moravě a poté do Hlučína. Koncem listopadu 1938 zabezpečoval hranici na Podkarpatské Rusi. Zúčastnil se několika přestřelek s Maďary. V březnu 1939 demobilizován. V lednu 1940 odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Sýrii do Francie. S 2. pěším plukem bojoval na frontě. Lodí Rod el Farag se dostal do Anglie. V září 1941 absolvoval kurs útočného boje. Následoval výcvik v seskoku padákem. Poté byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly a zařazen do operační skupiny s kódovým označením TIN.


  • Čet. asp. Josef Bublík

    12. 2. 1920 v Bánově u Uherského Brodu

    Sto osmdesát pět centimetrů vysoký. Měl šest sourozenců. Z finančních důvodů nedostudoval kněžský seminář. Od šestnácti let byl členem tělovýchovné jednoty Orel. Věnoval se sportovní cyklistice. Učil se německy, francouzsky a anglicky. Po maturitě na reálném gymnáziu J. A. Komenského v Uherském Brodě se spřátelil s Valčíkem. Měli společného známého, faráře Františka Boráka z Valašských Klobouk. Bublík chtěl studovat práva. Začátkem ledna 1940 odešel „jižní cestou“ do Francie. Zúčastnil se zde bojů na frontě. Po jejím zhroucení se dostal lodí Rod el Farag do ­Anglie. Byl zařazen k 2. rotě 2. praporu. Absolvoval kursy útočného boje a výsadkového výcviku. Po zdokonalovacím výcviku byl zařazen do skupiny BIOSCOP.


  • Čet. Jan Hrubý

    4. 3. 1915 v Kunovicích u Uherského Hradiště

    Nejmladší ze čtyř sourozenců. Po vyučení číšníkem se stal vrchním ve zlínském hotelu Záložna. Ovládal několik cizích jazyků. V roce 1937 nastoupil základní vojenskou službu u 10. hraničářského praporu v Trebišově. V roce 1939 pracoval v německém Kielu. Po návratu do vlasti odešel v prosinci přes Maďarsko a balkánské země k čs. zahraniční armádě. Ve Francii byl zařazen k 3. rotě 1. ppl. Zúčastnil se bojů a byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939. Lodním transportem se dostal do Anglie k 1. rotě 1. praporu. Absolvoval kurs útočného boje a výsadkářský výcvik. Vybrán pro zvláštní úkoly a zařazen do skupiny BIOSCOP.


  • Rtn. Karel Čurda

    10. 10. 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně

    Pocházel ze zcela nemajetné rodiny. Náhodným dědictvím získal Čurdův bratr František dům. Do něho se celá rodina Čurdových i s matkou Rosálií nastěhovala. Karel byl nejmladší ze šesti dětí. Pracoval jako dělník. V roce 1933 nastoupil základní vojenskou službu v Třeboni. V armá­dě zůstal jako délesloužící, ale v červnu 1938 byl propuštěn. Koncem června 1939 odešel do Polska. Odtud lodí Chrobry do Francie. V srpnu přijat do cizinecké legie. Po vypuknutí války byl poslán zpět k tvořící se čs. armádě. Zařazen k náhradnímu praporu. Bojů ve Francii se nezúčastnil. V červenci 1940 přeplul lodí Mohamed Ali El Kebir do ­Anglie, kde sloužil u automobilové roty. V lednu 1942 vybrán pro zvláštní úkoly ve vlasti. Ve chvíli, kdy byl pořizován tento portrét, nikdo nepředvídal, že právě Čurda podlehne strachu...





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.