Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné je jedinečnou ukázkou novogotické architektury | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné je jedinečnou ukázkou novogotické architektury

redakce LaZ29. července 2019 • 17:20
Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné je jedinečnou ukázkou novogotické architektury
foto: Profimedia.cz

Poštorenský kostel Navštívení Panny Marie patří k vůbec nejhezčím památkám na Břeclavsku.

Základní kámen kostela byl položen v roce 1895 a 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval, a proto Poštorané usilovali o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250 000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902.

Stavbu prováděla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera, stavební materiál tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny dodaly místní knížecí keramické závody. Historizující cihlová stavba z režného zdiva s převahou novogotických prvků stojí na volném prostranství. Nad vchodem do kostela se nachází socha Ježíše Krista v nadživotní velikosti, jejímž autorem je Josef Beyer. Pětiboké presbyterium je prolomeno čtyřmi okny s vitrážemi zobrazujícími sv. Josefa, P. Marii, sv. Jana Křtitele a sv. Vavřince. Boční oltář P. Marie na epištolní straně, Božského srdce na evangelijní straně a Božského hrobu v prostřední kapli jsou dílem tyrolského umělce Ferdinanda Stuflersera.

Varhany pocházejí z proslulé krnovské dílny bratří Riegrů. Hlavní oltář je podle ústní tradice stále provizorní, neboť údajně nějaký Maďar utekl s jeho plány. Sochy zhotovili neznámí vídeňští sochaři, vitráže jsou dílem mnichovské školy, autorem malířské výzdoby je již zmíněný Josef Beyer.

redakce LaZ




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země