Zakladatel skupiny Šum svistu Miloš Vacík: Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru
Kdo by si nevzpomněl na porevoluční raketový boom českých kapel Lucie, Laura a její tygři nebo Šum svistu. Byly jak zjevení na vyprahlé poušti. Poslední jmenovaní začátkem devadesátých let v pražském Divadle hudby, v show produkované jedním z šéfů Baletní jednotky Křeč, Michalem Cabanem, vyprodali sál třicetkrát za sebou. Jádro skupiny Šum svistu tvořili neuvěřitelný šoumen Dan Nekonečný a hráč na perkuse Miloš Vacík. Ve skupině byla i řada dalších budoucích filharmoniků či známých jazzmanů.
Po rozpadu Šumu svistu se perkusionista Miloš Vacík vydal na úspěšnou profesionální kariéru. Stal se vyhledávaným studiovým i koncertním hráčem (Laura a její tygři, Pražský výběr) i zakladatelem řady hudebních souborů, po Šumu svistu to byl hlavně Sluneční orchestr s Alešem Kudelou. S tělesem zaměřeným na etnickou hudbu a world music Tam Tam Orchestra vystoupil před finskými Värttinä či britskou legendou Transglobal Underground. Úspěšně se také zapojil do mezinárodního projektu Slet bubeníků a není nezajímavé, že na konci roku 2018 jej hudební magazín Frontman.cz zařadil mezi sedm nejlepších perkusionistů na světě.
Vacík studoval rytmy po celém světě (Kuba, Brazílie, Afrika...) a své zkušenosti předává dál v první škole samby v České republice, kterou založil a vede od roku 2004. Jeho rytmické seskupení Tam Tam Batucada, zaměřené především na brazilskou karnevalovou hudbu z oblasti Rio de Janeira a Bahie, letos oslaví 20 let svého trvání. Na výročí chystá nové CD (vyjde i na LP) a v dubnu křest v Paláci Akropolis.
Naše tradiční tři otázky:
a) Co vás na hudbě přitahuje?
Na hudbě mne přitahuje její pestrost, svoboda, bezprostřední emoce, které vyvolává, její síla a v neposlední řadě její komunikační schopnosti. Hudba nemá hranic. Je propojovatel, má schopnost univerzální komunikace. Je ve všem stále přítomna, ať už si to uvědomujeme, či nikoli. A takto bych mohl pokračovat stále dál.
b) Máte nějakou vizi, za kterou směřujete, nebo necháváte hudbu ze sebe jen impulsívně plynout?
Jsem bubeník, perkusista, rytmik... sleduji v hudbě tedy primárně rytmus. Jeho bohatství, pestrost nástrojů a technik, jimiž se bubny rozeznívají. Bubny jsou po celé naší planetě... je to tisíce zvuků, barev, rytmů. Směřuji za rytmem... a důležitá je pro mne také atmosféra, emoce. Snažím se studovat jednotlivé techniky, zpracovávám je po svém, inspiruji se... a pak to vše nechávám impulsívně plynout. Improvizace je pro mne velmi důležitá.
c) Co vás poslední dobou nejvíce zaujalo? (Co doporučujete k poslechu?)
Mám rád v hudbě prolínání kultur, mix... takzvanou world music. Kdy se jednotlivá etnika v hudbě prolínají a tvoří přirozený celek. Mám rád Stinga. Už od dob The Police pracoval s rytmem reggae... a baví mne jeho poslední deska se Shaggym. Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru... ale je toho mnoho. Od brazilské samby až po severského saxofonistu Jana Garbareka.
