Zakladatel skupiny Šum svistu Miloš Vacík: Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru | Reflex.cz
nahoru

Zakladatel skupiny Šum svistu Miloš Vacík: Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru

Michal Kořán27. ledna 2019 • 09:00
Zakladatel skupiny Šum svistu Miloš Vacík: Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru
foto: archív Miloše Vacíka

Kdo by si nevzpomněl na porevoluční raketový boom českých kapel Lucie, Laura a její tygři nebo Šum svistu. Byly jak zjevení na vyprahlé poušti. Poslední jmenovaní začátkem devadesátých let v pražském Divadle hudby, v show produkované jedním z šéfů Baletní jednotky Křeč, Michalem Cabanem, vyprodali sál třicetkrát za sebou. Jádro skupiny Šum svistu tvořili neuvěřitelný šoumen Dan Nekonečný a hráč na perkuse Miloš Vacík. Ve skupině byla i řada dalších budoucích filharmoniků či známých jazzmanů.

Po rozpadu Šumu svistu se perkusionista Miloš Vacík vydal na úspěšnou profesionální kariéru. Stal se vyhledávaným studiovým i koncertním hráčem (Laura a její tygři, Pražský výběr) i zakladatelem řady hudebních souborů, po Šumu svistu to byl hlavně Sluneční orchestr s Alešem Kudelou. S tělesem zaměřeným na etnickou hudbu a world music Tam Tam Orchestra vystoupil před finskými Värttinä či britskou legendou Transglobal Underground. Úspěšně se také zapojil do mezinárodního projektu Slet bubeníků a není nezajímavé, že na konci roku 2018 jej hudební magazín Frontman.cz zařadil mezi sedm nejlepších perkusionistů na světě.

Vacík studoval rytmy po celém světě (Kuba, Brazílie, Afrika...) a své zkušenosti předává dál v první škole samby v České republice, kterou založil a vede od roku 2004. Jeho rytmické seskupení Tam Tam Batucada, zaměřené především na brazilskou karnevalovou hudbu z oblasti Rio de Janeira a Bahie, letos oslaví 20 let svého trvání. Na výročí chystá nové CD (vyjde i na LP) a v dubnu křest v Paláci Akropolis.

Naše tradiční tři otázky:

a) Co vás na hudbě přitahuje?

Na hudbě mne přitahuje její pestrost, svoboda, bezprostřední emoce, které vyvolává, její síla a v neposlední řadě její komunikační schopnosti. Hudba nemá hranic. Je propojovatel, má schopnost univerzální komunikace. Je ve všem stále přítomna, ať už si to uvědomujeme, či nikoli. A takto bych mohl pokračovat stále dál.

b) Máte nějakou vizi, za kterou směřujete, nebo necháváte hudbu ze sebe jen impulsívně plynout?

Jsem bubeník, perkusista, rytmik... sleduji v hudbě tedy primárně rytmus. Jeho bohatství, pestrost nástrojů a technik, jimiž se bubny rozeznívají. Bubny jsou po celé naší planetě... je to tisíce zvuků, barev, rytmů. Směřuji za rytmem... a důležitá je pro mne také atmosféra, emoce. Snažím se studovat jednotlivé techniky, zpracovávám je po svém, inspiruji se... a pak to vše nechávám impulsívně plynout. Improvizace je pro mne velmi důležitá.

c) Co vás poslední dobou nejvíce zaujalo? (Co doporučujete k poslechu?)

Mám rád v hudbě prolínání kultur, mix... takzvanou world music. Kdy se jednotlivá etnika v hudbě prolínají a tvoří přirozený celek. Mám rád Stinga. Už od dob The Police pracoval s rytmem reggae... a baví mne jeho poslední deska se Shaggym. Mám rád pouštní blues pro jeho jedinečnou atmosféru... ale je toho mnoho. Od brazilské samby až po severského saxofonistu Jana Garbareka.

Michal Kořán




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější