Každodenní smrt, špína, hlad i sexuální násilí. Vychází kniha autentických vzpomínek žen na válku | Reflex.cz
nahoru

Každodenní smrt, špína, hlad i sexuální násilí. Vychází kniha autentických vzpomínek žen na válku

Jaroslav Šajtar15. února 2018 • 17:59
Každodenní smrt, špína, hlad i sexuální násilí. Vychází kniha autentických vzpomínek žen na válku
foto: Archiv nakladatelství Pistorius & Olšanská

Rusky píšící Světlana Alexijevičová, laureátka Nobelovy ceny za literaturu, je v současnosti nejslavnější běloruská spisovatelka. Příbramské nakladatelství Pistorius & Olšanská právě vydalo v překladu našeho předního rusisty Libora Dvořáka její prvotinu VÁLKA NEMÁ ŽENSKOU TVÁŘ.

V ní (tehdy teprve třicetiletá) spisovatelka dokonale vytěžila čtyři roky nevídaného úsilí, kdy nahrávala na magnetofon rozhovory se stovkami žen-dobrovolných účastnic Velké vlastenecké války. Při psaní knihy vůbec poprvé použila žánr, který vybudoval její světovou proslulost a o němž se hovoří jako o „románu hlasů“.

Ženy v přední linii

Že se druhé světové války účastnilo množství žen, není tajemstvím. V americké armádě jich sloužilo 284 000, v Titově Národně osvobozenecké armádě a Partyzánských oddílech Jugoslávie sto tisíc, ale v Rudé armádě dokonce zhruba milión. Zatímco v ozbrojených silách západních států působily převážně jako ošetřovatelky, zdravotní sestry, písařky, telefonistky, spojařky a v dalších funkcích, v Sovětském svazu bychom je našli i v bojových útvarech v přední linii. Není známo, kolik desítek tisíc z nich položilo život.

Nobelistka Alexijevičová pro Reflex: Rusko není jen Putin
Josef Brož 8. října 2015 • 20:32

Nobelistka Alexijevičová pro Reflex: Rusko není jen Putin

Dialogy se ženami

Devětašedesátiletá Alexijevičová pochází z bělorusko-ukrajinské rodiny, narodila se v ukrajinském Ivano-Frankivsku a žije v Minsku, kam se v roce 2011 vrátila z exilu, do něhož musela v roce 2000 odejít jako neúprosná kritička prezidenta Alexandra Lukašenka. Její díla v Bělorusku nevycházejí.

Od mnoha sovětských autorů píšících o období Velké vlastenecké války leckdy až s přehnaným patosem se diametrálně liší. Její dialogy se ženami, jimž v inkriminované době bylo šestnáct či sedmnáct let, jakýkoli patos postrádají. Vyprávěné vzpomínky sice nejsou bez patriotického vzepětí, jímž se celá tehdejší sovětská společnost vyznačovala a jež veškeré sdělovací prostředky a mistři pera i stříbrného plátna podporovali ze všech sil, zaujme na nich však zejména hluboká lidskost, dar vcítit se do toho, co tehdy mladičká děvčata, naprosto nezrozená pro běsy války, prožívala v pekle konfliktu, jenž rozsahem krveprolití a utrpení neměl paralelu v dějinách. Válka nepřinášela jen každodenní smrt, nervové vypětí a bolest, nýbrž v nemenší míře všudypřítomnou špínu, hlad, mráz i sexuální násilí.

Sověti a děti, jezevec a běloruská disidentka
Kateřina Kadlecová 13. srpna 2015 • 12:40

Sověti a děti, jezevec a běloruská disidentka

Tentokrát bez cenzury

V Bělorusku, jež v poměru k počtu obyvatel přineslo ze všech okupovaných sovětských republik zdaleka největší oběti na lidských životech, způsobené hlavně rozsáhlou a bezohlednou partyzánskou válkou, a kde se novomanželé dodnes chodí poklonit k památníkům na onu strašnou dobu, jsou Velká vlastenecká válka a její aktéři dodnes živí. Psali o ní dva nejvýznamnější, i v cizině známí běloruští spisovatelé – již zesnulí Alěs Adamovič a Vasil Bykav. Alexijevičová svým dílem prokázala, že za nimi nikterak nepokulhává.

Válka nemá ženskou tvář vyšla v Sovětském svazu poprvé roku 1984, to ještě časopisecky, rok nato následovalo knižní vydání a v roce 1986 se českého překladu dočkali i naši čtenáři. Tato vydání ovšem deformovaly cenzorské zásahy, o nichž se autorka na začátku publikace zmiňuje. Konečnou podobu titul doznal teprve roku 2002 a setkal se s vysoce kladnými recenzemi i v prestižním západním tisku.

Dny mého života: Zastřelený manžel, vyhnanství na ruském severu. Vychází lágrová próza…

10 nejlepších filmů roku 2017 a proč je musíte vidět
TEREZA SPÁČILOVÁ 15. ledna 2018 • 11:11

10 nejlepších filmů roku 2017 a proč je musíte vidět

Jaroslav Šajtar



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Zákulisí Metronome Festivalu: Jedinečné fotografie účinkujících, které jinde neuvidíte
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Babiš v důsledku demonstrace na Letné definitivně ztratil autoritu
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější