Už jen týden a dočkáme se i v češtině první detektivky z pera J. K. Rowlingové. Problémy evropských Romů kniha Chudáci Romové, zlí cikáni jen tak nevyřeší, ale vrhá na jejich nešťastné osudy nečekané světlo. A právě vyšla knížka pro školáky o nebezpečí číhajícím na obrazovce počítače, návod na „zdravé“ užívání internetu s obrázky, vtipem a erudicí.
Jedna z prvních dětských knížek tohoto roku, a hned tak důležitá: Hustej internet popularizátorky bezpečného internetu L. Eckertové (spoluautorka publikace Bezpečnost dětí na Internetu) a oblíbené ilustrátorky a autorky dětských knížek L. Seifertové (Dějiny udatného českého národa nebo zatím pětidílná série Dějiny pro nejmenší) je rádcem zodpovědného dítěte, které se nechce chytit do sítě. Vtipná, dobře strukturovaná knížka pro školáky (dle autorek pro ty devítileté a starší, ovšem takovouhle osvětu zvládnou – a potřebují – s pomocí dospělých i leckteří prvňáci) a jejich rodiče probere nejzásadnější nebezpečí, která můžou děti ohrozit: od závislosti na PC nebo internetu přes „zakázané stránky“ po kyberšikanu a úskalí užívání Facebooku. Mimochodem, stránky o „babičce nadšeně pronikající do tajů internetu a netušící, jak může být zrádnej“ naznačují, že by si ji s dětmi měli spíš než rodiče číst prarodiče experimentující s www. Mnohé se přiučí. Knížku vydalo Nakladatelství Petr Prchal.
Volání kukačky je zapeklitý případ. Jedna věc je, že nakladatelství Plus tuhle čtivou detektivku v češtině vydá až za týden, 20. února, a druhý problém tkví v tom, že její autor Robert Galbraith ve skutečnosti není nadějný debutant, vyšetřovatel vojenské policie a expert na bezpečnost, jak ho britský nakladatel knihy původně líčil, ale zakuklená máma Harryho Pottera, která si při psaní napínavého příběhu supermodelky roztříštěné pod balkonem chtěla odpočinout od světské slávy spojené se jménem J. K. Rowlingová. Když se po necelém čtvrtroce identita skutečného autora, respektive autorky provalila, z prodaných pár tisíc výtisků se rázem staly statisíce. Navíc prý už je dopsán i druhý příběh soukromého očka Cormorana Strikea (bože, to je jméno!). Jen abych vás navnadila na příští čtvrtek, kdy kniha vyjde, a abyste věděli, jakého sympaťáka JKR do světa žánrové fikce přivlekla: „Strike měl vysoké vypouklé čelo, široký nos a husté obočí mladého Beethovena, jenž se dal na boxování, a tento dojem jen umocňovalo opuchlé oko s modřinou, která začínala černat. Nepoddajné kudrnaté vlasy, pružné jako vlas na koberci, dávaly tušit, proč jedna z jeho pubertálních přezdívek zněla Chlupič. Vypadal starší než na svých pětatřicet let.“
Romové, zlí cikáni Jak psát o Romech, aby autora jedna část společnosti nepodezírala z toho, že jim nadržuje (měl bys bydlet ve vedlejším bytě u nás v Teplicích na sídláku, frajere!), a druhá, že je šikanuje nebo se jim vysmívá (vzpomeň si, čím prošli za holocaustu a jakou pohromou pro ně byly integrační postupy/pokusy komunistických vlád!)? Známý německý novinář Mappes-Niediek strávil léta na Balkáně, kde se mimo jiné pravidelně setkával s různě socioekonomicky situovanými Romy. Napsal o nich, zejména o těch středoevropských a východoevropských, dobrou knihu, která nestraní, neuchyluje se k jednoduchým řešením, vyvrací mýty a klade jevy do souvislostí. Není to jen další z „vygrantovaných“ příruček nevládních organizací zabývajících se takzvaným romským problémem – tyhle nevládky si ostatně autor taky bere na paškál. Na začarovaný kruh materiální – a v drtivé většině i intelektuální – bídy Romů nezná kniha Chudáci Romové, zlí cikáni recept, ale nesmírně dobře popisuje, jak, kdy a proč se Romové dostali do svého aktuálního politováníhodného postavení. A zdůrazňuje, že lepší než „romskou otázku“ je řešit problém chudoby a že zavedení pravidelné autobusové linky do odlehlé východoslovenské romské osady znamená pro desítky dětí možnost jezdit denně do školy, zatímco sociální dávky z dlouhodobé perspektivy nevyřeší zhola nic.
