Havlovy Rozhovory s Karlem Hvížďalou zůstaly nenahraditelným dokumentem

Václav Havel - Rozhovory s Karlem Hvížďalou
vydalo nakladatelsví Galén
počet stran: 493
cena: 300 korun

Kromě narychlo vydaných sbírek fotografií a faktických údajů kolem osoby Václava Havla se v knihkupectvích objevily i dotisky starších děl ať už přímo od něho či jeho přátel a spolupracovníků. Pokud chcete sáhnout po pravdivém odrazu jeho názorů a zavzpomínat na jeho výjimečnou osobnost, vyberte si letošní souborné vydání dvou slavných textů z dob, kdy neprezidentoval.

V Dálkovém výslechu a Prosím stručně mu byl partnerem při psaní či přepisování nahrávek z magnetofonových pásek novinář Karel Hvížďala. První část vznikala na dálku mezi Bonnem (tam žil Hvížďala v exilu), Prahou a Hrádečkem a byla první samizdatovou knihou vydanou v roce 1989 v oficiálním českém nakladatelství. Druhou část s krycím názvem Ořech Václav Havel psal v Kongresové knihovně ve Washingtonu, kam s otázkami odjel, aby z nich vytvořil literární koláž doplněnou poznámkami, instrukcemi a interními dopisy z Hradu.

Knihu uvádí Hvížďalův text z února 2011 Paradoxy Václava Havla, jenž vychází ze závěru Dálkového výslechu a naráží na jednu část víceméně shodných úvah obou autorských osobností. Václav Havel o svých vnitřních paradoxech mluvil otevřeně, považoval je za svoji neoddělitelnou součást. Ať už se zdánlivě nesourodé myšlenky na jeden problém týkaly ale čehokoliv, coby neustále bádající filozof z nich dokázal vyvozovat nové a nové závěry. Troufám si tvrdit, že i proto jej lidé po celém světě tak obdivovali.

Fotogalerie 6 fotografií

Slabosti a pochyby, za které by se mnozí možná styděli, on považoval za součást normálního života. Hovořil o nich i v dobách, kdy mu to mohlo ublížit (a často i ubližovalo) a opravdu zcela paradoxně ale ani o tomhle svém přístupu k mínění veřejnosti nikdy nepochyboval. Bránil se dalším a dalším psaním, čímž své dílo skvěle uváděl ve zcela samostatný život. Jak si představoval například svou budoucnost v roce 1986? Co čekal a v co doufal?

"Myslím, že paradoxy budou pokračovat. Jako kdykoliv dosud budu i nadále usedat k prázdnému papíru s odporem, budu se psaní všelijak vyhýbat, budu se permanentně děsit prvních slov, která se na něm objeví, a uměle si dodávat k psaní odvahu, budu si zoufat z toho, jak mi to nejde - a nakonec vždycky nějakou novou hru napíšu. Záhadní běsíci ve mně, kteří si tohle trápení na mne vymysleli, si pokoj asi už nikdy nedají... Všechno si odskáču, ale všechno kupodivu přežiju a vždycky budu nakonec zase zneklidňovat všude, kde to bude zapotřebí."

Od Wericha až k Dalajlámovi

Na stejné otázky pak Václav Havel odpověděl v roce 2006 naprosto shodně - i to o lecčems vypovídá. V knize ovšem naleznete i reakce bývalého prezidenta na dění ve světě, třeba kolem 11. září 2001, vrací se k rozdělení republiky, hodnotí zpětně své nejdůležitější životní kroky a nebojí se být sám k sobě kritický. Začíná chronologicky vzpomínkami na dětství, osvětluje svůj burožazní původ, který jej v mládí vedl k sociálnímu pohledu na svět a jisté vyděděnosti ze společnosti. Vzpomíná i na přátele, kteří tvořili řadu skutečně veleslavných jmen u nás i ve světě - ať už šlo o Wericha, Billa Clintona, Jana Pavla II. či Dalajlámu.

A z každého slova  stále cítíte ten vřelý a laskavý pohled Václava Havla na svět, díky němuž se při diskuzích téměř odmítal rozčilovat nebo hádat. Při některých odpovědích má čtenář vysloveně pocit, že sedí na přednášce - díky výbornému Havlovu vyjadřování a Hvížďalovým otázkám se ovšem při čtení i pobavíte. Nechybí samosebou ani typický smysl pro humor, s nímž "jeden z nejlepších Evropanů" poukazoval na mnohé absurdity současného světa. Úsměv na tváří vyloudí i detailní Havlovy postřehy - třeba že v Bílém domě mají na stole sůl a jídlo není zdaleka tak bez chuti jako všude kolem.

Prosím stručně pak uzavírá poděkování Dagmar Havlové za dělení se o "tu tíhu let, jichž se jeho psaní týkalo." A opět paradoxně končí kniha otázkami, položenými ovšem právě exprezidentem své manželce: "Ale byla to opravdu jen tíha? Nebylo to i napínavé, vzrušující, povznášející a občas i veselé?

Mezi poslední knihy Václava Havla patří Motomorfózy, obsahující jeho dosud nevydané, pozapomenuté divadelní texty. V elektronickém archivu Knihovny Václava Havla pak naleznete také některá starší dramatická díla, ale i poezii z Havlova pera.