Laterna magika patří v posledních dnech roku 2011 památné hře, která tam měla premiéru již v roce 1977. Režíruje ji představitel nové vlny českého filmu a dlouholetý spolupracovník Laterny magiky Evald Schorm, který v prosinci oslavil 80. narozeniny. Po představení se zastavte na Nové scéně Národního divadla také na výstavě jeho fotografií v kavárně Nona.
Kouzelný cirkus
režie: Evald Schorm, Jiří Srnec, Jan Švankmajer
scénář: E.Schorm, E.Sirotek, J.Srnec, J.Svoboda, J.Švankmajer, K.Vrtiška
scéna: Josef Svoboda
kamera: Emil Sirotek
choreografie: Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček, František Pokorný
kostýmy a masky: Zdeněk Seydl
hudební dramaturgie: Oldřich F. Korte, J. Krček, P. Kořínek, V. Hála, R. Hladík a J. Stivín
kdy: 29., 30., 31. 12. 2011, 1., 2., 6., 7. 1, 2012...
kde: Nová scéna Národního divadla
cena: 370 - 680 korun
"Uvnitř moderního cirkusu chladí nával mořských vln, září krása zrozená v mořském oku, svádí divoká vášeň cikánů, voní spadané listí i zebe čerstvý sníh, kde voní staré loutkové divadlo a kouř z maringotky a zcela jistě piliny z pod kopyt cvičených koní i šminky krasojezdkyň," napsalo po premiéře před 34 lety Svobodné slovo. Vůbec nejhranější představení Laterny magiky mělo na 6000 repríz a je známé neobvyklými scénografickými prvky - v tomto směru jej ovlivnil i známý milovník surrealismu Jan Švankmajer. Obraz střídá obraz, postavy putují z jeviště do plátna a naopak, herci hrají i z hlediště.
Důvěřiví klauni prožijí před vašima očima mnoho kouzelných dobrodružství, k jejichž převyprávění nepotřebují v představení jediné slovo. Kouzelný cirkus je plný jemného humoru a je ovlivněný specificky českým směrem, poetismem. Výlučně český, původně literární umělecký avantgardní směr, který přišel na svět ve spolku Devětsil a jehož vedoucí osobností byl v meziválečném období Vítězslav Nezval. Dával hlavní důraz na emoce, oprošťoval se ovšem zcela od těch negativních a vymezoval se vůči romantismu či konstruktivismu.
Kouzelný cirkus s výraznými doteky experimentálního divadla je zcela originálním dílem velkého tvůrčího týmu. Laterna magika se v něm mění v cirkusové šapitó, účinkující opouštějí během představení jeviště. Představení se odehrává i na balkonech a diváka tak vtahuje do dění nejen panoramatický obraz či oblíbené triky s prolínáním předobrazu a reality. Vyprávění o marné pouti za nedosažitelným snem ztělesňují postavy klaunů, podněcované kouzelníkem Svůdcem a vidinou krásné Venuše, která na sebe bere podobu pozemských žen. Klauni putují za inspirací a pověstnou krásou, díky nástrahám kouzelníka se však jejich snažení mění v pouhopouhé iluzorní opojení touhou. Pocit štěstí je tak v Kouzelném cirkusu nakonec jen mámením, kterému vlastně není radno podlehnout.
