Novinář a spisovatel Jozef Karika

Novinář a spisovatel Jozef Karika Zdroj: Richard Klíčník

Hrdinů jsou plné hřbitovy. Mafie v novém thrilleru drtí lidské osudy a ovládá slovenské penězovody

Jakub Šofar

V některých knihách hraje důležitou roli někdy slovo, sousloví, věta, jakýsi refrén (ve filmech pár taktů ústřední melodie), jimiž autor nejenže udržuje všechny prvky v systému, ale připomíná, že tohle je ten šém. PIN ke čtení Černého kruhu (přeložil Jiří Popiolek, vyd. Argo) Jozefa Kariky (*1978) je tenhle: „Hrdinů jsou plné hřbitovy.“

Detektivky, thrillery, romány s kriminálními prvky patřívaly spíše k oddechovým četbám. Občas je potřeba si vyčistit hlavu, jako když se při zabijačce čistí mlýnek na maso pečivem, aby se vnitřek zbavil všech větších zbytků. Jenže to už neplatí. Do uvolněného prostoru tzv. krásné literatury, z něhož mizí obecná společenská témata, se přesouvají žánry, které tam mívaly stopku. Krimiliteratura plní dnes i funkci vzdělávací; začala s tím masívně „nordic noir“, severská škola.

Novinář a spisovatel Jozef Karika patří na Slovensku k nejprodávanějším autorům. Od knih o magii se dostal k mysterióznímu hororu a mafiánskému thrilleru. Po trilogii Ve stínu mafie začal psát kroniku divokých 90. let v Ružomberku, ve městě, jež je výrazně spojené s moderními slovenskými dějinami (centrum politických a podnikatelských snah v 19. století, rodiště Andreje Hlinky, začátek Slovenského národního povstání). Zatímco Černá hra (2016) a Černý rok (2024) popisují zrod prvních bossů, divokou privatizaci, mečiarismus a vazby na tajnou službu, závěrečný díl trilogie o „únosu Slovenska“ Černý kruh (s podtitulem Konec mafie) je posunem na začátek 21. století. Vraždí se už méně, naopak důležité je mít styky a dostat se k penězovodům. Čili drahá auta, saka, hodinky + státní správa.

Milan, čerstvý absolvent žurnalistiky, dostává místo na městském úřadě, aniž tuší, že bude vedoucím nového odboru a současně mluvčím. Zařídil mu to Peter Štarch, místní podnikatel, „přítel“ Milanova otce, po jehož sebevraždě chráněnce celá studia podporoval. Už první den Milan pochopí, že i když je jednací stůl kulatý, přesto má na jedné straně rovnou hranu. Primátor nic neznamená, nejvlivnější figurou je Alexander Vokoš, předseda rady městského úřadu. A velký národovec udržující Hlinkův kult. Štarch a Vokoš jsou klouby celého organismu, nenávidí se a potřebují se. A jak říká Štarch: „Sní jenom zmrdi, co nenesou odpovědnost a nikdy nic nedodělají.“ Dokud je šťáva, tak se lisuje…

Má smysl se proti promazané mašině postavit, když hrdinů jsou plné hřbitovy? Milan přešlapuje na křižovatce, na níž se dobro a zlo perou, ale není to wrestling… Je to o život!       

Právě jsi četl článek jen pro předplatitele a někdo ti ho nasdílel, protože stál za to.

A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.

Články z jiných titulů