
Spory kolem filmu Sbormistr připomínají „nechutnou rivalitu“. Jak by se zachovali autoři nové vlny?
Film Sbormistr, inspirovaný skutečnými událostmi, sbírá ocenění od uvedení na MFF Karlovy Vary přes ceny Trilobit po nedávné České lvy. „Vznešenost umění a klikatost lidských vášní jsou iritujícím i temným dramatem filmu,“ píše kritik Jan Lukeš. A drama přerostlo z filmu zpět do reality.
„Sbormistrem vykročil Ondřej Provazník (*1978) vlastní cestou. Intimním příběhem moci a submise, manipulace a podřízenosti, ale i nebezpečné soutěživosti o přízeň autority a obmyslné strategie závislé strany. Konkrétní případ sexuálního zneužívání nezletilých dívek dostal v jeho pojetí nadčasový metaforický rozměr. Vznešenost umění a klikatost lidských vášní jsou iritujícím i temným dramatem filmu.“
Takhle jsem jako člen poroty cen Trilobit doprovodil lednové ocenění Provazníkova filmu za scénář a režii. Byl jsem si jist, že přijdou i další, a stalo se: dvě ocenění sklidil Sbormistr v únoru na Cenách české filmové kritiky, tři v březnu na Českých lvech. To vše ovšem už na pozadí prezídiem doporučené nominace filmu na oscarové klání, zhacené po protestech akademiků, nicméně skončené pak bez výsledku.
Naopak letos se Oscara dočkal dokument Pan Nikdo proti Putinovi, na němž se jako koproducent podílel Radovan Síbrt. Bratr dámy, která tvůrce Sbormistra spolu s ním obvinila, že v hlavní ženské postavě filmu byl rozeznatelně zneužit její osobní příběh a že je znovu drcena svým dávným traumatem. Nevím jak vy, ale já jsem o ní poprvé slyšel, až když sama spojitost filmu a své osoby zveřejnila, a přesto si teď soudně vynutila zrušení premiéry v ČT a žádá odškodnění 10 miliónů.
Celé mi to připadá jako nechutná rivalita, ke které se neváhala připojit i Zuzana Kirchnerová, režisérka rovněž ceněného filmu Karavan, když se vyjádřila, že ji „velmi morálně pobuřuje“, že vedle jejího filmu je na České lvy nominován právě Sbormistr (ČT, Sama doma 27. 1.). Nedovedu si představit, že by se takhle v nesrovnatelně horších podmínkách stírali kolegové z někdejší československé nové vlny. Ale možná je právě tohle „zátěžová zkouška“, o které se mluví ve Sbormistrovi. Zkouška svobody a tolerance uměleckého vyjádření.



















