Pokud si myslíte, že o československých legiích víte vše, tento svazek vás rychle vyvede z omylu
Je nepopiratelným faktem, že vystoupení československých legií za první světové války, zvláště pak jejich účast na bojích proti rudým na sibiřské magistrále, pro něž se dokonce objevil výraz anabaze, se vrchovatou měrou zasloužilo o vznik první Československé republiky.
Však se v ní také legionáři stali privilegovanou vrstvou společnosti a existovala rozsáhlá legionářská literatura. Bohužel byli legionáři vyzdvihováni tak trochu na úkor mnohonásobně většího počtu českých a slovenských vojáků, kteří za prvního celosvětového válečného konfliktu, pro nějž se v některých zemích vžilo označení Velká válka, obětavě sloužili v rakousko-uherské armádě, a tudíž přinesli mnohonásobně větší oběti než legionáři. Přitom ty jejich na rozdíl od obětí legionářů zůstávaly dlouhou dobu zapomenuty.
Pečlivě koncipovaná literatura faktu
Známý vojenský historik, spisovatel a překladatel Jiří Fidler (* 1961), bývalý vědecký pracovník Vojenského historického ústavu, za sebou má hezkou řádku titulů, mezi nimiž nechybějí právě díla encyklopedického charakteru. Stačí zmínit Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920–1938, Slavkovskou encyklopedii a Stalinovy maršály. V roce 2006 za svou činnost a dílo obdržel Cenu Egona Erwina Kische.
Loni vydal v nakladatelství Euromedia Group v edici Universum monumentální ENCYKLOPEDII ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ. Zdálo by se, že od vzniku samostatného Československa vyšlo na toto téma už tolik publikací, že nic nového nelze napsat. Nicméně autor každého vnímavého čtenáře záhy přesvědčí o opaku. Do úctyhodné více než tisícovky hesel totiž zařadil snad opravdu vše důležité, co s existencí legionářských jednotek nějak souvisí. Nechybějí jména osobností, lodí ani zeměpisné názvy. V šestnácti přílohách pak nalezneme organizační struktury svazků a jednotek a přehled transportů přepravujících jednotky Československého vojska na Rusi domů.
Kacířské přání na závěr
Obsáhlá hesla bezmála čtyřsetstránkové knihy obohacují rovněž stovky dobových fotografií, z nichž některé pocházejí z Fidlerova rozsáhlého archívu, a dvacítka map. Pro hlubší zájemce o legionářskou epopej tento zevrubně pojatý svazek bezesporu představuje vítané doplnění jejich knihovny.
Přesto nezbývá než vyslovit toužebné přání, že se někdy – třeba i v dosti vzdálené budoucnosti – dočkáme podobně pojatého díla o českých a slovenských vojácích sloužících v rakousko-uherské armádě za první světové války. Buď jak buď, i oni jsou nedílnou součástí naší historie a neměli bychom je přehlížet. Mnoho užitečné práce na tomto poli vykonal například historik Josef Fučík.
