Neblaze proslulá teroristická organizace Hamás tentokrát v analýzách, rozhovorech a reportážích
Pražské nakladatelství Pulchra pohotově reagovalo na zvýšený čtenářský zájem o dění na dlouhodobě výbušném Blízkém východě, následující po bezpříkladně krvavém teroristickém útoku na Stát Izrael 7. října 2023, majícím za následek nejmasovější vraždění Židů od druhé světové války.
Vydalo totiž obsáhlou, pětisetosmadvacetistránkovou knihu Beverley Milton-Eddwardsové a Stephena Farrella se stručným, leč všeříkajícím názvem HAMÁS a podtitulem Tažení za mocí.
Kdo se zasloužil o české vydání?
Z angličtiny tento opus přeložil filolog, překladatel a lingvista Daniel Korte a doslovem opatřila vysokoškolská pedagožka, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Překladatel na závěr připojil ediční poznámku, v níž vysvětluje přepis arabských jmen (v našem tisku vzhledem ke složitosti dosud značně rozkolísaný), přičemž za jejich transkripci z anglické podoby vděčí Veronice Hamplové. Hebrejská jména zachovávají běžně používanou – zjednodušenou – transkripci zavedenou Bedřichem Noskem. Ani ta však u nás není zcela jednotná.
O co se autoři opírali?
Autorská dvojice, tedy expertka na Blízký východ a stejně zaměřený novinář z agentury Reuters, zúročila bohaté zkušenosti s reportážemi a výzkumem z okupovaného Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy, Svatého města tří monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu – Jeruzaléma a celého výbušného regionu. Se členy nechvalně známé teroristické organizace měla příležitost hovořit. Oba autoři se zabývají tím, kdo Hamás podporuje, i jeho programem. Se vzácným smyslem pro objektivitu dopřávají možnost vyjádřit se jak nesmlouvavým kritikům hnutí, tak jeho sympatizantům. Jak vidíme z reakcí ve světě, a to zdaleka ne jen v muslimských zemích, ale například i v západní Evropě, jež se přitom s útoky islamistických radikálů dlouhodobě potýká, těch druhých zmíněných bohužel není právě málo.
Vzestup Hamásu
Zájemci o dění na Blízkém východě si bezpochyby se zájmem přečtou, jak se z původně malé odnože mnohem známějšího Muslimského bratrstva stala výzva pro dávné soupeře, představované Palestinským národně osvobozeneckým hnutím (Fatah; ten ovšem na rozdíl od Hamásu nefiguruje na seznamu teroristických organizací v žádné zemi), nejdůležitější frakcí Organizace pro osvobození Palestiny.
Třenice mezi muslimskými organizacemi, jež často spojuje pouze fanatická nenávist vůči židovskému státu, patrně dosud umožňuje Izraeli, obklopenému „arabským mořem“, přežívat. Zárukou tohoto přežívání je nicméně na prvním místě fakt, že tato malá země, neoplývající zrovna extrémním přírodním bohatstvím, vybudovala v historicky nepříliš dlouhé době jednu z nejlepších a nejefektivnějších armád na světě, ne-li tu dokonce vůbec nejkvalitnější.
Pro každého, kdo dění na Blízkém východě zevrubněji sleduje, představuje tato poctivá, zasvěcená a nestranná práce neocenitelnou studnici kvalitních informací.
