Zatímco Janovský se vrací do dob vlastního dětství, Dahlgaard vnímá hru jako celoživotní přístup k bytí

Zatímco Janovský se vrací do dob vlastního dětství, Dahlgaard vnímá hru jako celoživotní přístup k bytí Zdroj: Luisa Prokopová

I dospělí si mohou hrát: Od prolézaček panelákových sídlišť po celoživotní přístup k bytí

Klára Čikarová

Dánského konceptuálního umělce Sørena Dahl­gaarda (*1973) a českého malíře a sochaře Jakuba Janovského (*1984) spojuje téma hry; i proto se sešli na společné výstavě v olomoucké galerii Telegraph (do 3. 7.). Její název Game Owner, vyvedený v rozpixelovaném fontu prvních herních konzolí, odkazuje k tomu, že hra může být pojímána různým způsobem. Zatímco Janovský se vrací do dob vlastního dětství a zobrazuje děti na kovových prolézačkách panelákových sídlišť 80. let, Dahlgaard vnímá hru jako celoživotní přístup k bytí, který vkládá i do svého umění. Jeho cílem je při tom co nejvíc aktivovat a zapojit diváka.

Kurátoři výstavy ze širokého portfolia Dánovy tvorby vybrali jeho těstové portréty a nafukovací ostrovy – nejznámější série, kterým se věnuje průběžně přes dvacet let. Těstové portréty spočívají v tom, že umělec zobrazovanému člověku překryje hlavu kusem těsta tak, aby se rozteklo po jeho tváři a schovalo ji. Jde nejen o výslednou fotografii, ale o celý proces tvorby tohoto „antiportrétu“, jehož vyznění záleží na tom, jaká gesta daný člověk zvolí. Takto Dahlgaard při své rezidenci zvěčnil návštěvníky olomoucké galerie i české sběratele umění před jedním dílem z jejich sbírky. Není divu, že sérii zahájil majitel Telegraphu Robert Runták, který si vybral Dahlgaardovu fotografii s názvem Elliptic Touchdown (1999), jež se stala jeho vůbec ­prvním těstovým portrétem. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!