Profesionálky z Pay Gapu, magické Letnice a porce humoru: Magnesia Litera ocenila kvalitní literaturu
Čtvrteční večer na Nové scéně Národního divadla potvrdil setrvale dobrou úroveň, kultivovanost a šmrnc ceremoniálu literárních cen Magnesia Litera. Divák si musel myslet, že na literární scéně je jeden žertéř vedle druhého, některé výstupy laureátů na pódiu měly potenciál stand-up comedy. Knihou roku i debutem roku se stal román Miroslava Hlauča Letnice, největší mediální pozornosti se po skončení přímého přenosu ČT dostalo autorkám titulu Pay Gap. Kratší konec provazu, Šárce Homfray a Lucii Václavkové.
Miroslav Hlaučo své Letnice situoval do blíže nespecifikovaného horského městečka, v němž se ještě začátkem 20. století dějí zázraky. Nastupuje ale racionální moderní epocha. Podle spisovatele šlo o zlomovou dobu, podobnou té dnešní. Román v duchu magického realismu s postmoderními prvky odkazuje podle poroty na velká díla minulosti vypravující příběhy Odyssea, Dona Quijota a Tristrama Shandyho. Stav sázení na vítěze hlavní kategorie Kniha roku v předvečer udílení cen hovoří dosti jednoznačně: román Letnice byl naprostým favoritem.
Oceněné spojil humor
Letnice, hodnocené jako naléhavé, a přitom humorné, zvítězily také v kategorii Debut roku. I když je román Hlaučovou prvotinou, literární zkušenosti spisovatel získal dříve. Miroslav Hlaučo, který se profesně věnuje biomedicínskému výzkumu, dnes řekl že se nestane spisovatelem na plný úvazek. "Vypadla by z toho taková lehkost," uvedl. Dodal, že si nehodlá psaním knih vydělávat na živobytí. "Chci se tím bavit, a ne živit," řekl při přebírání ceny. Mimochodem, na kanále Magnesie Litery na You Tube naleznete půvabná videa k vítězným i nominovaným titulům a také záznamy z autorských čtení laureátů i jejich nezvítězivších kolegů.
Cenu za prózu porota udělila Janu A. Pitínskému za Domácí potřeby, autor ji převzal v zastoupení pseudonymního Jana Stína. Ten tradičně vtipným, dokonale sladěným moderátorům Daniele Písařovicové a Sašovi Michailidisovi sehrál na laureátův pokyn velmi vtipnou scénku. Publiku přečetl Pitínského dopis týkající se mimo jiné toho, že autor se má schovat za své dílo a že podle něj je zdaleka nejlepší knihou roku Jů a Hele Davida Zábranského. Kniha představuje soubor více než dvacítku prozaických textů, jde nejčastěji o velmi osobitě podané krátké příběhy z obyčejného života. Vztahují se k Luhačovicím, v nichž Pitínský žije, ale také k mnoha literárním předlohám.
V žánru humoristická literatura uspěl Albrecht Smuten s autobiografickým komiksem Kapitán Chemo, in memoriam; knížka ověnčená již letošní Cenou Muriel za nejlepší krátký komiks popisuje autorův boj s leukémií. Cenu za detektivku obdržela Ilona Dobrovolná za Panoptikum pana Perkinse, cenu za fantastiku román X-Tal Jakuba Hussara. Za přínos knižní kultuře získali Literu bývalá ředitelka festivalu Svět knihy Praha Dana Kalinová, knihkupec Jan Kanzelsberger a nakladatel Ivo Železný. Kosmas Cenu čtenářů má Objektivní nález – Moje nejtěžší mise Tomáše Šebka, s nímž jsme vám nedávno přinesli v tištěném Reflexu i zde na www.reflex.cz obsáhlé rozhovory.
Méně známý básník, všudypřítomný pay gap
Literu za poezii získal zesnulý Tomáš Tomášek za loni vydanou sbírku Ahava, což hebrejsky znamená láska. Autor, signatář Charty 77, vychází ze svých pozorování přírody a vyznává se jí. Jak ovšem napsal v Reflexu literární kritik Kryštof Eder, "letošní nominace na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie byly vcelku překvapivé. Vedle Jakuba Řeháka se v nich totiž objevila debutantka Apolena Vybíralová a Tomáš Tomášek (1947–2022) se sbírkou Ahava (vyd. Triáda). Překvapivá je nominace tohoto básníka především proto, že i když publikoval už několik knih, větší pozornosti se zatím nedočkal. Je dobře, že má publikum možnost seznámit se s jeho tvorbou právě díky knize Ahava. Nabízí čistou, vycizelovanou, místy až lakonickou poezii, jejíž četba však na mnoha místech nabízí nadmíru intenzivní prožitek."
Titul Pay Gap. Kratší konec provazu Šárky Homfray a Lucie Václavkové porota ocenila Literou za publicistiku; autorky na pódiu po obligátní větě "vůbec jsme to nečekaly" předvedly dokonale připravený komický dialog. Přitom téma jejich díla, spojeného se stejnojmenným podcastem, je naprosto zásadní a vážné. Pay Gap, sonda do současného českého trhu práce, popisuje situace zranitelných skupin v zaměstnání, zejména nerovnosti v odměňování, nutnost pečovat vedle kariéry o rodinu, úskalí zaměstnávání po padesátce a šikanu na pracovišti. Šárka Homfray už v souvislosti se svou prvotinou, velmi úspěšnou knihou Proč jsme tak naštvané? vydanou v nakladatelství wo-men, popisovala ve čtyřiadvaceti esejích především nerovnou pozici žen na tuzemském trhu práce a ve veřejném životě, ve vědě, ve zdravotnictví, ale i pokud jde o neplacenou práci v domácnosti a péči o děti. V rozhovoru pro Reflex tehdy mimo jiné řekla: "Nás žen v Česku víc než polovina populace, jsme vzdělanější než muži a přes veškeré mateřské „dovolené“ podstatně víc pracujeme než oni, když se připočte oněch průměrných 4,3 hodiny denně, která žena v zemích OECD stráví neplacenou prací v domácnosti a péčí o děti či staré rodiče – muž podle aktuálních údajů vykoná takové práce o dvě hodiny denně méně. Je třeba, aby ženy měly své zastoupení ve vrcholných pozicích, aby zazněl ženský pohled na věc. Nestačí, jak tvrdí vox populi, aby to byl schopný politik, že na pohlaví nezáleží. Jsem vděčná za každou ženu, která prorazila skleněný strop. Kromě toho, kdo říká, že se nahoru dostávají jen schopní lidé?"
Zvýšená finanční odměna
Dvousvazkové dílo Aleny Hadravové Řecké mýty v literární a výtvarné tradici má Literu za naučnou literaturu. Porota vyzdvihla vědecky erudované zpracování látky s přístupným ztvárněním v účelném a působivém grafickém provedení.
Literu za nakladatelský čin obdržel spolek PRO Langhans za knihu System Langhans. Pravnučka Jana Langhanse, zakladatele pražského fotografického ateliéru, Zuzana Meisnerová Wismer publikovala nečekaný nález fotografické sbírky, považované za ztracenou. Dvousvazková publikace nabízí přes čtyři sta portrétů význačných osobností zachycených původně na skleněných negativech, věnuje se i dějinám domu ve Vodičkově ulici, v němž ateliér sídlil.
Literu za překlad dostala Marie Voslářová, ze švédštiny přeložila ságu Usedlost Marie Turtschaninoffové o dramatických událostech čtyř století. Překladatelka podle poroty projevila velký cit pro poetický jazyk.
Literu za knihu pro děti a mládež si odnesla Bára Dočkalová za titul Kost, který pojednává o návštěvě desetiletého Matěje na hřbitově a následném nevšedním dobrodružství.
V kategorii Kniha roku hlasovalo 239 zástupců literární veřejnosti, o debutu roku rozhodlo 233 z nich. Vítěze dalších kategorií určila pětičlenná porota. V některých kategoriích se díky partnerům, společnostem Dilia, Luxor, Český rozhlas Plus a Nadačnímu fondu IOCB Tech, mohla letos zvýšit finanční odměna vítězům z 30.000 na 50.000 korun. S titulem Kniha roku se pojí částka 200.000 korun od společnosti Mattoni 1873.
Vítězové a nominace 24. Magnesie Litery
Luxor Litera za prózu
Kristina Hamplová: Lover/Fighter (Dokořán)
Miroslav Hlaučo: Letnice (Paseka)
Jan Antonín Pitínský: Domácí potřeby (Větrné mlýny)
Litera za poezii
Jakub Řehák: Konkrétní poštolka (Odeon/EMG)
Tomáš Tomášek: Ahava (Triáda)
Apolena Vybíralová: Vzteklina (Bílý Vigvam)
Litera za knihu pro děti a mládež
Bára Dočkalová: Kost (Il. Zdenka Holub Převrátilová, Labyrint)
Robin Král a Andrea Tachezy: Na pouti (Meander)
Bára Purmová: Diviška a červený provázek (Il. Vendula Tomšů, Brkola)
NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu
Alena Hadravová: Řecké mýty v literární a výtvarné tradici (Academia/ÚSD AV)
Kateřina Piorecká a kol.: Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. 1. Obyčejný život (Academia/ÚČL AV)
Marek Špinka, Jan Havlíček, Iveta Štolhoferová, Daniel Frynta: Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů (Academia)
ČRo Plus Litera za publicistiku
Šárka Homfray, Lucie Václavková: Pay Gap: Kratší konec provazu (Nakladatelství Alarm)
Petr Třešňák: Důstojnost (Druhé město)
Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Zvířata v éře lidí (N media)
Litera za nakladatelský čin
Miroslav Huptych: Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa (Práh)
Zuzana Meisnerová Wismer, Lukáš Bártl, Robert Krumphanzl a kol.: System Langhans I. a II. (Spolek PRO Langhans)
Karolína Vránková (ed.): Malešická kronika. Z pole do metropole (ZO ČSOP „Natura, quo vadis?“)
Litera za překladovou knihu
Fatma Aydemirová: Džinové (z němčiny přeložila Viktorie Hanišová, Host)
Pirkko Saisio: Trýzeň (z finštiny přeložil Michal Švec, Host)
Maria Turtschaninoff: Usedlost (ze švédštiny přeložila Marie Voslářová, Argo)
DILIA Litera za debut roku
Martin Čepa: Zvon (Argo)
Miroslav Hlaučo: Letnice (Paseka)
Lubomír Tichý: Místní (fra)
Litera za detektivku
Tereza Bartošová: Dceřina kletba (Motto/Albatros Media)
Ilona Dobrovolná: Panoptikum pana Perkinse (MOBA)
Jana Jašová: Dravé zvěři napospas (Motto/Albatros Media)
Litera za fantastiku
Jakub Hussar: X-Tal (Argo)
Petra Klabouchová: Ignis fatuus (Host)
Lukáš Vavrečka: Meziměsta (Prostor)
Litera za humoristickou knihu
Lucie Macháčková: Historky z Tinderu 2 (Ikar/EMG)
Albrecht Smuten: Kapitán Chemo (Epocha)
Marek Toman: České sklo (Akropolis)
