Kniha Moje Rusko

Kniha Moje Rusko Zdroj: Archív

Země ztracená: Jelena Kosťučenková se v reportážích vydává do nejtemnějších koutů mátušky širé Rusi

Nejen André Gide zjistil, že psát o Rusku je problém, protože pokud Rusko není chváleno, pak se automaticky cítí být kritizováno. Autorova knižní reportáž Návrat ze Sovětského svazu (česky 1936) není protisovětská či protikomunistická, jen si v ní dovolil pojmenovat i to, co se mu nelíbilo. Ale co vyvolala! Kdo nejde s námi, jde proti nám. Nic mezi tím. Psát vyváženě nebo uvážlivě o Rusku je dodnes vlastně nemožné, my navíc stále cítíme pachuť Fučíkovy propagandy ze souboru reportáží ze SSSR V zemi, kde zítra již znamená včera (1932). Ta v té opěvované zemi raději ani nebyla vydána!

Dnes je Rusko velice snadným cílem. Jakoukoliv reflexi čiňme s připomenutím, že džentlmen na sedícího ptáka nestřílí. Jak to potom ale udělat? Navíc v případě, kdy je Jelena Kosťučenková (*1987) ruskou opoziční novinářkou, zpravodajkou listu Novaja gazeta (dnes žijící v exilu, noviny mají redakci v Rize)… Její kniha Moje Rusko s podtitulem Zprávy ze ztracené země (vyd. Argo, přel. Libor Dvořák) přibližuje autorčin život v Rusku v letech 2008 až 2022.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!