Nestává se často, aby po úmrtí českého umělce otiskla jeho nekrolog nejprestižnější světová periodika, od francouzského Le Mondu přes americký deník New York Times až po německý Der Spiegel. Vlastně je dost pravděpodobné, že většina z nás zažije něco takového jen jednou v životě. Tedy zažila. V úterý 11. července zemřel ve věku 94 let spisovatel Milan Kundera.
V následujících dnech takřka nebylo na internetu místo, kde by se o světově jednoznačně nejproslulejším českém spisovateli druhé poloviny 20. století nepsalo. Svůj obdiv k němu vyjadřoval kdekdo; spisovatelé, novináři, sportovci, politici. A Kunderovu fotku v nesčetných příspěvcích na sociálních sítích často doprovázel aforismus vytržený z jeho románu.
Toho, kdo zná Kunderovo dílo, však nejspíš okamžitě napadne, že podobná vyjádření úcty by byla spisovateli, který si úzkostlivě střežil soukromí a trval na tom, aby se jeho romány četly v celku, proti srsti. A že zároveň ve svých textech opakovaně narážel na to, že k podobnému zjednodušování, kdy z díla zbude pár atraktivních myšlenek a chytlavých frází, dochází a bude docházet. Jen pár hodin po jeho smrti se tak ukázalo, jak jasnozřivé jeho knihy v mnoha ohledech byly.
Čechy krásné, Francie má
Milan Kundera má to štěstí – či tu smůlu –, že je tak trochu společenskou povinností něco si o něm myslet. Pokud se vás někdo zeptá na takového Roberta Musila, Hermanna Brocha či Witolda Gombrowicze a vy řeknete, že jejich dílo neznáte, či že dokonce vůbec nevíte, kdo ti pánové byli (do jednoho jsou to autoři, které Milan Kundera ctil), nijak se tím neshodíte. Tedy pokud se zrovna nepohybujete na půdě filozofické fakulty.
Ale zaujmout stejně ledabylý postoj k Milanu Kunderovi se nehodí. V jeho případě platí otřepané „Losna, nebo Mažňák?“. Buď to, nebo ono. Buď se lidé řadí mezi ty, kteří o autorovi Žertu, Nesnesitelné lehkosti bytí či Nesmrtelnosti smýšlejí jako o věčném oportunistovi, jehož dílo je brak pro rádobyintelektuály, anebo mezi ty, pro něž je Kundera nezpochybnitelnou literární veličinou a kteří všechny jeho chyby omlouvají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
