Teprve když Liat, studentka Telavivské univerzity, toho času na Fulbrightově stipendiu v New Yorku, vytáhne v supermarketu z regálu krabici kukuřičných lupínků, na níž je uvedeno: SPOTŘEBUJTE DO 20. 5. 03, uvědomí si, že totéž datum má i na své letence. Ten den se vrací do Izraele a – všechno končí. Všechno, co začalo na podzim, když do kavárny, kde se měla setkat se svým známým, přišel přítele omluvit Hilmí, malíř žijící v NYC už čtyři roky. Židovka z Tel Avivu a Palestinec z Ramalláhu, odkud je při dobrém počasí vidět až k moři…
Od toho dne patřili k sobě. Se vším všudy, přesně tak, jak to popsali, popisují a budou popisovat tisíce spisovatelů ve svých knihách, protože bez LÁSKY ve všech jejích podobách by literatura (a umění vůbec) těžko mohla existovat. Jedním ze základních milostných motivů je vztah, který okolí z různých důvodů nemůže nebo nechce akceptovat. Romeo a Julie. West Side Story. Jenže Židé a Palestinci nejsou ani Kapuleti a Montekové, ani Tryskáči a Žraloci…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
