
Vojtěch Rynda: Kniha Boba Dylana Philosophy of Modern Song, podepsaná autorem, se prodávala za téměř 14 tisíc Kč. Ukázalo se však, že PODPIS NEBYL VLASTNORUČNÍ: slavný písničkář a držitel Nobelovy ceny využil zařízení autopen, které signaturu kopíruje. Dylan se posléze omluvil (že za to může covid) a vydavatelství Simon & Schuster se kaje. Nabízí se ale otázka, jak to je s podpisy na Dylanových obrazech, které se prodávaly až za 870 tisíc Kč… Novináři a cyničtí fanoušci se aspoň baví tím, že šlamastyku komentují parafrázemi názvů Dylanových songů jako It Ain’t Me Babe (To nejsem já) nebo Tangled up in Blue (Zamotaný ve stesku).
Marek Gregor: Veskrze zajímavá a pro Prahu objevná monograficky koncipovaná výstava legendy chorvatského sochařství Ivana Meštroviće (1883–1962) v prestižních prostorách Městské knihovny je na několika místech poznamenána zbytnou exhibicí instalujícího Dominika Langa. Proč ty často nádherné sochy umístit do REGÁLŮ, KTERÉ JSOU JAKO Z DEPOZITNÍHO SKLADU? Trčí tam doslova jak z jiného století.
Jana Bohutínská: Během extrémně našlapaného tanečně-divadelního podzimu uvažuji o tom, jak snadno sklouzne kontemplace umění v UMĚLECKÝ KONZUM. Jak si udržet plnou pozornost, citlivost a jemné vnímání v situaci, kdy by se jeden potřeboval rozčtvrtit, aby stihl premiéry, výstavy a koncerty, které by bylo fajn stihnout, o konferencích, diskusích a kdoví čem ani nemluvě? Co hledat spíš hloubku, ticho a klid? Asi je to punk.
Never More Bobu Dylanovi, který podepsal, že vlastně nepodepsal.