Jaká je vaše úloha v projektu Zvon #9801?

Oslovili mě kamarádi v čele se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který vede spolek Sanctus Castulus, abych se stal tváří této iniciativy. Má pro mě velkou symbolickou hodnotu, takový způsob interpretace historie je mi blízký. Navíc má iniciativa význam i z urbanistického hlediska. Konečná podoba zvonu se ještě hledá stejně jako podoba architektonické konstrukce zvonice. Právě do té budu mít nějakou možnost promlouvat. Půjde o to, aby se zvuk zvonu mohl šířit do co největší hloubky a dálky města. Měl by mít nejen památkovou, vzpomínkovou nebo poetickou funkci, ale také výstražnou, apelativní.

Má být také mementem zlých časů, kdy byly zvony přetavovány ve zbraně. Nepřipadá vám v kontextu současných světových událostí, že se zlé časy vracejí a kovu bude zase potřeba spíš na zbraně než na zvony?

Zvon symbolizuje nejen sváteční pohodu, ale oznamuje také poplach, výstrahu. Nečekal jsem však, že bude potřeba zazvonit tak brzy. Naše iniciativa hned vydala vyjádření odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Zda se tyto události promítnou do projektu ještě nějak výrazněji, jsme zatím nezvažovali, je to příliš čerstvé. Naše akce má za cíl nejen odlít zvon nový, ale také povzbudit chuť vracet zvony zpět do věží. Už loni jsem v Kašperských Horách viděl výstavu znovu se navrátivších zvonů do věží pošumavských kostelů, ale není to jen otázka křesťanských staveb. Zvony jsou takovým univerzálním prvkem, mají srdce… Kdo nemá rád zvony, nemá rád život.