Obálka Komiksové biologie

Obálka Komiksové biologie Zdroj: Archiv nakladatelství Universum

Komiksová biologie
Komiksová biologie
Komiksová biologie
Komiksová biologie
Komiksová biologie
8
Fotogalerie

Biologie v komiksu? Ale ovšem, řekl legendární kreslíř Gonick

Larry Gonick je skvělý komiksový kreslíř, který se už čtyřicet let věnuje popularizačním komiksům. Ovšem tentokrát se dostal na samou hranici možností komiksového média – společně s Davem Wessnerem se totiž pustili do Komiksové biologie. Úkol zní jasně a všechna ta zvířátka se přece musí kreslit dobře, ne? Jenže…

Je možné, že na začátku projektu to bylo právě takhle. Ale kdyby Larry Gonick tušil, co ho tentokrát čeká (přece jen už není nejmladší a kreslířská linka není jistá jako dřív), možná by se do šíleného Wessnerova projektu nepustil. Zúčastněný biolog se totiž rozhodl vytvořit poměrně náročnou publikaci: popsané jevy se ve dvou třetinách knihy odehrávají na buněčné, často i atomární úrovni. Obdobnou látku kdysi řešil francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden život, ale ten je proti Wessnerovu pojetí zásadně simplifikovaný.

Jak udělat z biologie humor

Bylo by zajímavé najít nějakého odvážného a osvíceného středoškolského biologa, který by podle Gonickovy a Wessnerovy biologie zkusil učit. V zásadě by to jít mělo, vše je pěkně usouvztažněno a autoři se úspěšně snaží podat komplexní obraz o biologii, ovšem zdaleka to není taková legrace, jako když Gonick zpracovával celou planetární historii. Během výkladu dějin bylo snadné přicházet se situačním humorem, ale povězte sami: co je vtipného na lipidech?

Gonick dělá, co může, ale tvrzení ze zadní strany obálky, že zde naleznete „vtipné ilustrace“, je protentokrát poněkud nadnesené. Tu a tam se zmůže na dinosaura, který glosuje endocytózu a exocytózu hláškou „Biologové a ty jejich slovníky“. Ano, to je výstižné, ale vezikuly díky tomu mít raději nezačnete.

Vzhůru k Mendelovi a Darwinovi

Když už jsme zmínili obálku, musíme glosovat i komerční výkřik na titulce: „Chytrý design a ilustrace v této knize nápaditě objasňují komplikované myšlenky a postřehy.“ Věta, která navnadí. Ovšem je zavádějící. Jedná se o běžnou brožovanou knihu, jejíž stránky, ejhle, se dají otáčet! Chytré to je, ale že by to potřebovalo takovou reklamu?

Co se obsahu týče, je vidět, jak se Gonick nadechne v okamžiku, když se „děj“ vymaní z buněčné struktury. A když na řadu přijde Georg Mendel? Čirá radost. Křížení sice také není žádná silvestrovská šaráda TV Nova, ale Mendel je rozhodně lepší než ATP syntáza. Mendel tu má spoustu prostoru a Gonick jej kreslí vysloveně rád. A pak Darwin, jaká potěcha! O rozmnožování ani nemluvě, tady už se Gonick může rozpřáhnout a suchý výklad Wessnerův (i když Wessner působí na biologa docela zábavným dojmem) je rázem stravitelnější.

Přestože je obtížné definovat, komu je kniha určena, jedná se o projekt úspěšný a dotažený a veskrze moderní. Autoři v závěru objasňují ekologické problémy, směřování lidstva i biologie. V knize se na 320 stránkách dozvíte všechno, co jste od střední školy zapomněli, a ještě mnohem víc. Inu, v případě, že u sebe pozorujete každý den v podvečer nevysvětlitelné nutkání osvěžit si, jak si vedou mitochondrie či jak se to má s alternativními sigma faktory, neváhejte nad pořízením Komiksové biologie vydané Universem ani vteřinu!