Velké Británii můžeme závidět mnohé. Jamese Bonda, hlavu státu, která svůj úřad zastává už takřka sedmdesát let seriózně, nebo třeba Juliana Barnese. Pětasedmdesátiletý prozaik, novinář a esejista v podstatě každou svou knihou vstupuje na dosud neprobádané území, ve svých románech úžasně kombinuje esejistické a úvahové pasáže s fikcí, celoživotně je fascinován dílem Gustava Flauberta – a vůbec vším francouzským – a jeho dobře známá fobie ze smrti nejspíš připravila nejednomu čtenáři pár bezesných nocí.
Ve své poslední knize Muž v červeném kabátě (vyd. Odeon, opět v překladu Petra Fantyse) bere Julian Barnes čtenáře na obšírnou pouť po takzvané Belle Époque, tedy do doby přelomu devatenáctého a dvacátého století. Průvodcem je především titulní muž v červeném kabátě, Samuel Jean Pozzi, gynekolog, velký svůdník a svého času svého druhu celebrita. Juliana Barnese zaujal díky obrazu Johna Singera Sargenta Doktor Pozzi doma. Kolem něj pak spisovatel spletl s elegancí sobě vlastní portrét celé epochy, mezi jejíž kulturní prominenty patřili například Oscar Wilde či Joris Karl Huysmans, autor románu Naruby, označovaného za bibli dekadence.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
