nahoru

Mohli jsme se nacistům bránit? Pevnosti nepřestávají přitahovat pozornost

Jaroslav Šajtar26. března 2020 • 09:20
Mohli jsme se nacistům bránit? Pevnosti nepřestávají přitahovat pozornost
foto: Archiv nakladatelství Codyprint

V této rubrice jsme se předloni nejednou věnovali publikacím, jež různá nakladatelství vychrlila při příležitosti 80. výročí zářijové mobilizace československé branné moci jako reakce na stupňující se nátlak a hrozby nacistického Německa. Opět zazněla nesčetněkrát vyslovená, ale nikdy spolehlivě nezodpovězená otázka: Mohli (nebo spíše, přesněji řečeno, měli) jsme se bránit?

Na přetřes přišel rovněž význam našeho opevnění, majícího tvořit hlavní pilíř obrany republiky. V tomto oboru je uznávaným odborníkem Radan Lášek; dlouholetým čtenářům tištěného Reflexu se možná vybaví několik recenzí jeho prací s touto tematikou. Nyní vydal ve vlastním pražském nakladatelství Codyprint výpravnou publikaci OPEVNĚNÁ BEROUNKA 1938 (Fortifikace na Berounsku a jejich obránci), jež předchozí díla Láškova i jiných autorů zabývajících se touto velmi specifickou problematikou vhodně doplňuje.

Obálka knihy Opevněná Berounka

 

Ke kňučení, že jsme nikdy nebojovali

Co je obzvlášť cenné: Lášek se nezabývá jen ryze pevnostmi, přípravami k obraně probíhajícími v inkriminované oblasti v letech 1936 až 1938, mobilizačním obsazením s nemalými náklady vybudované pevnostní linie, ale – a to je třeba zejména ocenit – také lidským faktorem. Všímá si totiž nálad mužstva po přijetí hanebného mnichovského diktátu a zaobírá se osudy mnoha statečných lidí, kteří se s odtržením pohraničí a následnou okupací zmrzačené republiky nesmířili a zapojili se do druhého odboje. Naše generalita a důstojnický sbor v něm utrpěly procentuálně vyšší ztráty nežli některé armády aktivně se účastnící druhého celosvětového válečného konfliktu. To bychom nikdy neměli pouštět ze zřetele, když už léta posloucháme kňučení, že jsme nikdy nebojovali, a podobné bláboly.

Nejen pro milovníky „řopíků“

Autor si všímá postojů generálů, kteří hodlali podpořit protikapitulantsky smýšlející opoziční politiky, a uvažovali dokonce o státním převratu, i když ten by byl vzhledem k hluboce zakořeněným demokratickým a humanistickým tradicím mladého státu asi obtížně proveditelný.

Závěrečné kapitoly Lášek věnuje dějinám berounského pěšího pluku 38 a zapojení jeho důstojníků do odbojové organizace Obrana národa. Je to zasvěceně a poutavě napsaná kniha, mající šanci oslovit nejen milovníky „řopíků“ a všemožných dalších pevnostních staveb, ale každého, kdo se hlouběji zajímá o historii druhé světové války a našeho odboje, hlavně pak místní nadšence a soukromé badatele, kteří se z ní dozvědí o minulosti Berounska víc, než by našli na Wikipedii.


Jaká válka nás čeká v budoucnu? Na co bychom se měli připravit? Jak dlouho potrvá současné pandemie? Přečtěte si rozhovor se Soňou Pekovou v novém tištěném Reflexu >>>

Reflex 13/2020

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější