Vladimír Pikora: Chvála 30 let polistopadového vývoje | Reflex.cz
nahoru

Vladimír Pikora: Chvála 30 let polistopadového vývoje

Vladimír Pikora14. listopadu 2019 • 16:30
Listopad 1989: komunisté a Občanské fórum vyjednávají - ilustrační snímek
Listopad 1989: komunisté a Občanské fórum vyjednávají - ilustrační snímek
• foto: 
J. Poláček, ČTK, archiv Blesku

Není dne, kdy bych se na některé sociální síti nedočetl řečnický výkřik typu: „Za všechny ty polistopadové sr***y může Klaus!“ Přiznám se, že tomu nějak nerozumím. Totiž uniká mi, za jaké že svinstvo má být odpovědný. Lidé nadávají na vývoj posledních třiceti let. Jenomže co by chtěli víc? Není to spíš o tom, že lidé nadávají vždy a na všechno? A čím líp se mají, tím víc je pálí dobré bydlo, takže tím víc nadívají? Protože těžko identifkovat něco, co skutečně a nezpochybnitelně celé společnosti chybí.

Tak třeba nezaměstnanost máme nejnižší v EU. Všichni ostatní Evropané by si mohli spíš než my stěžovat, že se musejí bát o své živobytí kvůli ztrátě práce. Mnozí lidé nadávali a nadávají na to, že rokem 1989 ztratili „jistotu“, byli vydáni „napospas kapitalismu“ a museli začít plavat. Nechme stranou, že jsem přesvědčen, že tak je to správně – jde o to, že aktuálně se míra této „jistoty“ blíží době před rokem 1989: V podstatě kdo pracovat chce, může, jen třeba v některých případech musí trochu slevit ze svých požadavků na typ práce. Aktuálně máme o 141 tisíc víc volných pracovních míst než lidí hledajících práci.

Náš dluh k HDP taky patří k nejnižším v EU. To je extrémně důležité pro budoucnost. Čím menší dluh, tím totiž menší riziko, že se ekonomika v budoucnu nějak systémově rozsype. Neboli říká to, že pokud si to nijak enormně nepokaňháme, stávající úroveň prosperity zemi vydrží s vysokou jistotou i do dalších let. Tím se většina Evropy taky chlubit nemůže.

HDP na hlavu se postupně blíží průměru EU a v zemích V4 je nejvyšší. Mohli jsme si snad přát víc? Mohli jsme si snad v roce 1989 myslet, že předběhneme Dánsko, Belgii a další země? Proč bychom měli? Vždyť ani východ Německa nedohnal za stejnou dobu západ, a to se mu dostalo nepředstavitelné podpory!

Jistě, po roce 1989 nastaly chyby. Tak třeba hodně se v průběhu privatizace kradlo. Jenomže já neznám zemi, v níž by proběhla revoluce a transformace bez zlodějin. Dokonce i při vzniku první republiky se kradlo. Není to milé, ale je prostě fakt, že když se kácí stromy, lítají u toho třísky. A tvrdit, že země je špatná jen proto, že při jejím utváření se někdo napakoval, není objektivní. Myslím, že ti, kdo jsou dnes nespokojení a nadávají na třicetiletý vývoj kvůli tomu, že v devadesátých letech se kradlo, jsou jen naivní a bez informací. Anebo by nadávali vždy za každé situace. Protože výrazně lépe transformaci udělat nešlo; nedokázal to nikde nikdo. Jsou jen země, kde to dokázali srovnatelně, anebo země, kde to dokázali výrazně hůř.

Ano, nastaly i jiné problémy. Dodnes se valná část lidí vymezuje proti amnestii, respektive amnestiím V. Havla i V. Klause. Také se mi nelíbily. Ale není to pro mě důvod, abych zatratil polistopadový vývoj.

Mnohem víc věcí jsme totiž dokázali bravurně, než kolik jsme nezvládli. Tak například podívejme se, jak EU s Británií nezvládají brexit. A to jde jen o rozlučku v rámci stále ještě relativně volného společenství států s různými měnami a hranicí danou převážně mořem. To my jsme dokázali učebnicově rozdělit jednu společnou ekonomiku, která byla vnitřně mnohem víc srostlá než Británie s EU.

Jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa, jsme mnohem bezpečnější než Německo, Francie, Británie… Nebo než kdysi bezpečností pověstná Skandinávie.

My zkrátka máme být na co hrdí! A také skutečně podle průzkumu jsme s naším životem spokojenější než bohatší Němci. Tak o jakém selhání polistopadového vývoje je tu řeč? Když to tak vezmeme kolem a kolem, předlužená eurozóna se od nás může v mnohých ekonomických otázkách učit. Rosteme rychleji, máme nižší nezaměstnanost, menší socialismus – a to i bez eura. Anebo lépe řečeno, nejspíš právě proto, že bez eura. Jen mnozí ještě nepochopili, že nemít euro je naší výhodou.

Ostatně stejně tak jako mnozí nepochopili, že onen socialismus, který jsme v roce 1989 porazili, je k nám znovu importován, ale právě z Bruselu. (A mnozí dokonce ani nepovažují za varovné, že Evropská komise se neštítila přijmout do svých řad muže, který byl pár let předtím členem Nejvyššího Sovětu SSSR.) Zkrátka myslím si, že nadávání na polistopadový vývoj není ve většině případů ničím jiným než odrazem faktu, že si přestáváme jako společnost vážit demokracie.

Dnes se totiž demokracie dostala do takového stádia, že mnozí lidé chtějí zakázat uvést konferenci na univerzitní půdě o vývoji posledních třiceti let člověku, na jehož činech dnešní Česká republika stojí. Který se podepsal pod privatizací i pod rozdělením země. Který patrně ovlivnil podobu České republiky víc než Václav Havel či Miloš Zeman. Václava Klause nemusíme mít rádi, nemusíme s ním souhlasit – to je stav emocí. Ale fakta popírat nelze – nelze mu upřít, jak velkou stopu na dnešní podobě země nechal. Neboli kdo jiný by měl konferenci uvést? Tohle je totální selhání systému, který se tak rád odvolává na akademické svobody.

Argumentovat tím, že Klaus se údajně diskvalifikoval svou amnestií, jak se také můžeme často v diskusích dozvědět, zavání tím, co aktuálně dusí Evropu: Totiž hrou na demokracii s přívlastky. Neboli pluralitní názory jsou dobré, ale jen když odpovídají názoru mému. Názory, které se mi nelíbí, do dnešní demokracie nepatří. Je to ironií, když právě Klaus se notně podepsal na systému, v němž je dnes spokojená větší část lidí než v sousedním Německu, kterému se tak usilovně chceme přiblížit.

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější