Rozpočtový rekord čtvrtstoletí: Daňový poplatník toho „zacvaká“ zase o něco víc | Reflex.cz
nahoru

Rozpočtový rekord čtvrtstoletí: Daňový poplatník toho „zacvaká“ zase o něco víc

Lukáš Kovanda29. října 2019 • 12:20
Rozpočet: Daňový poplatník toho „zacvaká“ zase o něco víc
Rozpočet: Daňový poplatník toho „zacvaká“ zase o něco víc
• foto: 
Archív

Vláda na rok 2020 navrhuje rozpočet, který ještě více než ten letošní zatíží daňového poplatníka. Přitom upozaďuje investice a odkládá nutné reformy.

Důchody se sice příští rok zvýší, ale zase tak výrazné to zvýšení nebude. Nad rámec zákonného zvýšení – valorizace – dostanou penzisté měsíčně jen zhruba o 150 korun víc. Je to nedůstojné přihazování po drobcích, výsledek čtvrtstoletí přetrvávající bojácnosti politiků provést zásadní důchodovou reformu. Objektivně dnes – v době rekordně rozšířených záporných úrokových sazeb – není jednoduché dosahovat vyššího výnosu z investic při přijatelné míře rizika. Takže je obtížnější navrhnout opravdu účinnou reformu penzí.

Jenže kdo může za ultranízké úroky? Pokud pomineme samotné populační stárnutí a technologický pokrok, hlavně tedy přesun do investičně méně náročného on-line prostředí, je vinen sám stát a jeho centrální banka. Obecně nižší úroky (tudíž i nižší výkonnost penzijních fondů) jsou zapříčiněny předlužeností, přeregulovaností a přebujelým přerozdělováním přestárlých ekonomik Západu. Může za ně samozřejmě i příliš uvolněná měnová politika jeho centrálních bank.

Je to dokonce už tak zlé, že si půjčujeme od sebe samých v budoucnu, od našich dětí či vnuků. Nízký nebo záporný úrok znamená přesun bohatství z budoucnosti do přítomnosti, neboť v budoucnosti pochopitelně kvůli nynějšímu, nízkému úroku přijdeme o bohatství, jež bychom jinak měli při vyšším nynějším úročení.

Kráčí opačně

Z toho plyne nejlepší, byť zatím utopický recept na tvorbu rozpočtu a ostatně třeba i důchodovou reformu: snížit dluhy, oddlužit, deregulovat, omezit přerozdělování, tedy snížit daně, přestat měnově uvolňovat, kdykoli si burzy svým výraznějším poklesem „písknou“.

Stát však jde směrem opačným. To plyne právě i z návrhu státního rozpočtu na příští rok, jehož základní rámec nedávno Poslanecká sněmovna schválila. Daňový poplatník bude zatížen zase o něco více, přerozdělování tedy narůstá. Zadlužení zůstane i příští rok výš, než kde bylo po celé období let 1993 až 2008. Veřejné finance jsme zkrátka po finanční krizi z doby před deseti lety nikdy zcela ne
ozdravili.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější