Bohumil Pečinka: Hra kolem úmrtí Karla Gotta a Vlasty Chramostové aneb Dobří mrtví a zlí mrtví | Reflex.cz
nahoru

Bohumil Pečinka: Hra kolem úmrtí Karla Gotta a Vlasty Chramostové aneb Dobří mrtví a zlí mrtví

Bohumil Pečinka12. října 2019 • 12:15
Karel Gott, Vlasta Chramostová - ilustrační snímek
Karel Gott, Vlasta Chramostová - ilustrační snímek
• foto: 
ČTK

Česká média v souvislosti s úmrtím zpěváka Karla Gotta a herečky Vlasty Chramostové rozehrála svou oblíbenou hru na „dobré“ mrtvé a „zlé“ mrtvé. Nenechme se do toho vmanipulovat.

Jeden můj kamarád říká, že každý tančíme pro jinou společnost. Tak tomu bylo i s Gottem a Chramostovou. Gott byl ikonou pro jednu část společnosti, Chramostová pro další. Každý máme jiné umělecké nároky i jiné čtení historie. To je v pořádku. V den odchodu dvou veřejných osob se sluší si vzpomenout na jejich lidský a umělecký přínos, případně je ocenit a nechat jejich rodiny a příznivce v klidu truchlit.

Rodina mě nezajímá

Tak by tomu bylo, kdyby se do truchlení dramaticky nezapojily státní struktury režimu. Reflex má svědectví ze zasedání české vlády, kterou premiér Babiš svolal po úmrtí Karla Gotta. K překvapení všech zde prosazoval, že Gott musí mít státní pohřeb.

Na námitku jednoho ministra, že o tom by snad měla rozhodnout rodina, měl prohlásit, že ho rodina nezajímá a Gott bude mít státní pohřeb stůj co stůj. Následně si svou iniciativu nechal odhlasovat. Krátce nato jej podpořil prezident republiky a v rozporu se zvyklostmi a postupy nechal zavěsit vlajky na půl žerdi.
Vehemence, s jakou se Babiš pustil do politického svatořečení Karla Gotta, začala být po pár dnech nejen nesnesitelnou, ale i krajně podezřelou. Z dalších Babišových kroků a prohlášení člověk mohl odvodit, že se tady jedná o Gotta až ve druhé řadě. Jako by premiér chtěl využít politickou symboliku k tomu, aby rehabilitoval sebe a svůj život.

Tenhle politický humbuk Karel Gott ani v nejmenším nepotřeboval. Svůj odchod z tohoto světa si režíroval dlouhé měsíce dopředu a bezchybně jako své výkony na jevišti – poslední píseň s dcerou, poslední vyjádření pro média, poslední fotografie na sociální sítě. Všechno klidné, uměřené a důstojné. Následovat měl odchod s úctou, jež k takovému okamžiku náleží. Politizace své smrti bylo to poslední, co si Gott přál.

Svatořečení normalizace

 

 

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
Součástí předplatného není elektronická a tištěná verze týdeníku Reflex. K zakoupení na iKiosek.cz.
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější