Volby, které se nekonaly aneb Přišel před 10 lety Jiří Paroubek o premiérské křeslo? | Reflex.cz
nahoru

Volby, které se nekonaly aneb Přišel před 10 lety Jiří Paroubek o premiérské křeslo?

Jiří Štefek10. října 2019 • 15:20
Jiří Paroubek - ilustrační snímek
Jiří Paroubek - ilustrační snímek
• foto: 
Jiří Benák/iDNES.cz/Profimedia.cz

Možná si na to vzpomene už málokdo, ale přesně před 10 lety 10. října 2009 měly druhým dnem vyvrcholit předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Češi však tehdy nakonec k urnám vůbec nešli, protože o měsíc dříve konání voleb zarazil Ústavní soud. V čele předvolebních průzkumů tehdy se solidním náskokem dominovala ČSSD a její lídr Jiří Paroubek už snil o návratu do premiérského křesla. Volby se nakonec konaly až na konci května 2010 a vše dopadlo úplně jinak.

Připomeňme si situaci v oné inkriminované době. V České republice od 8. května 2009 vládla úřednická vláda Jana Fischera, jejíž fungování umožnila dohoda ODS, ČSSD a Zelených. Předchozí kabinet Mirka Topolánka padl uprostřed českého předsednictví Evropské unii, kdy mu společně s levicovou opozicí vyslovili nedůvěru i poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel a poslankyně za Zelené Olga Zubová a Věra Jakubková.

Úřednický kabinet Jana Fischera měl vést zemi pouze po omezenou dobu do předčasných voleb. Příslušný ústavní zákon zkracující volební období byl přijat poměrně rychle (13. května Poslaneckou sněmovnou, 28. května Senátem a 15. června byl podepsán prezidentem Václavem Klausem). Zákon určil jako nejzazší termín voleb 15. říjen 2009 a současně zkrátil termíny pro vypsání a organizaci voleb. Prezident Klaus poté vyhlásil termín na 9. a 10. října.

V tu dobu držela ODS s ČSSD pohodlnou ústavní většinu v obou komorách a schválení ústavního zákona tak prošlo hladce. Přesto se na politické scéně ozývaly hlasy, které tento způsob řešení vzniklé události kritizovaly. Mezi zástupci dalších subjektů se však nenašlo potřebných 17 senátorských (nebo 41 poslaneckých) podpisů pod návrh k Ústavnímu soudu, aby zákon umožňující předčasné volby zrušil.

Do dění však zasáhl nezařazený poslanec Miloš Melčák (z ČSSD byl vyloučen poté, co společně s Michalem Pohankou umožnili v lednu 2007 získání důvěry od sněmovny druhé vládě Mirka Topolánka). Na konci srpna 2009 zastupován advokátem Janem Kalvodou totiž napadl u Ústavního soudu prezidentovo rozhodnutí o vyhlášení předčasných voleb jako narušení svých základních lidských práv a zároveň navrhl zrušení příslušného zákona. Ústavní soud nejprve předběžným opatřením usnesením odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí na neurčito. Ve vzniklém chaosu a právní nejistotě však příprava na volby stále pokračovala. Nicméně 10. září bylo definitivně rozhodnuto: Ústavní soud Melčákově stížnosti vyhověl a s okamžitou platností zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období i rozhodnutí prezidenta republiky o konání předčasných voleb.

Rozhodnutí soudu vyvolalo na politické scéně pozdvižení. Prezident Václav Klaus ho označil za „bezprecedentní a aktivistické“. Předseda ODS Mirek Topolánek naopak verdikt respektoval, stejně jako předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Naopak proti se postavil Jiří Paroubek, který opakovaně prohlašoval, že jeho straně Ústavní soud nepřál vítězství, a v následujícím období uváděl, že nebýt zásahu soudu, byl by již premiérem. V prvních zářijových dnech ještě hovořil o novém termínu voleb v listopadu téhož roku, ale již v polovině září změnil názor a uvedl, že předčasné volby vynucené rozpuštěním sněmovny již nepodporuje, protože vidí eventualitu opakovaného zásahu Ústavního soudu.

K příštím volbám tak došlo až 28. a 29. května 2010. Od zrušených předčasných voleb se však mnohé na politické mapě Česka změnilo. Občanskou demokratickou stranu již vedl do voleb Petr Nečas, na scéně se etablovaly Věci veřejné a do voleb zasáhla i Strana práv občanů – Zemanovci (která ubrala významný počet hlasů právě ČSSD) či Suverenita – blok J. Bobošíkové. Výsledkem bylo sice vítězství ČSSD, ale s pouhými 22,08 procenty. Naopak ODS, TOP 09 a Věci veřejné získaly pohodlnou většinu ve sněmovně a vyjádřily záměr utvořit společnou vládu. Ve světle výsledku voleb Jiří Paroubek hned rezignoval na post v čele ČSSD, kde jej vystřídal Bohuslav Sobotka. Na začátku října téhož roku se Paroubek rozhodl z ČSSD odejít definitivně. Ale to už je jiný příběh.

Přestože historikové nemají rádi teorie a různá „kdyby“, patří zrušení předčasných voleb v roce 2009 k událostem, které významně ovlivnily následující politický a společenský vývoj v zemi. Některým politikům či veřejně činným lidem tento zásah odstartoval začátek konce jejich vrcholové kariéry, u jiných ji umožnil nastartovat. V mnoha ohledech se s dopady této záležitosti potýkáme dodnes.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější