Z pořadu České televize To se ví

Z pořadu České televize To se ví Zdroj: ČT

Česká televize se svým bulvárním pořadem To se ví střelila do vlastní nohy

Česká televize několik týdnů vytvářela u veřejnosti dojem, že její nový pořad To se ví bude odhalovat dezinformace a takzvané fake news. Ovšem formát, který v neděli večer odvysílala, neodhalil nic, probíraly se staré věci, které už mnozí znají, navíc to byla bulvární taškařice, která je k ničemu. Kvůli vlastní reputaci by ČT měla pořad zrušit. Raději hodně rychle. Vtipné to nebylo a poučné už vůbec ne.

Pokud si někdo myslel, že Česká televize svým pořadem To se ví demaskuje českou dezinformační scénu, tak se žádného výsledku nedočkal. Rozebírala se většinou bulvární témata (někdy i vulgárním způsobem), staré vtípky a jenom na okraji plul problém fake news. Přitom skutečných dezinformací zejména týkajících se výkladu domácí politiky nebo událostí v zahraničí, najdeme především na různých webech a sociálních sítích dost a dost. Na toto pole se ale nový formát pouštěl jen velmi opatrně.

Bylo to pouhé povídání pro povídání, u kterého pozvaní hosté (Halina Pawlowská, Aleš Háma, Adéla Gondíková, Marek Taclík) lacině komentovali některé zprávy, z nichž některé proběhly internetem už před několika měsíci či dokonce před lety. Mnoho z uváděných příkladů zrychlená a těkavá doba dávno převálcovala. Hovořit například o „prdeli a „hýždích“, nebylo ani vtipné, ani originální.

Ne, že by byli špatně vybraní hosté, jsou to ve svém oboru poměrně schopní řečníci, ale dramaturgie, koncepce a celé pojetí To se ví je mimo.

Hlavní otázkou u každého televizního pořadu je, na koho vlastně cílí. U To se ví se to ale neví. Pokud mělo jít o vysvětlení pro starší diváky okrajových částí levicového i pravicového spektra, z nichž někteří skutečně poměrně lehce naletí na triky dezinformátorů, tak těžko předpokládat, že sedí pozdě večer u televize a něco podobného sledují. Pro mladší generace byly zase rádoby vtipné poznámky málo ostré a nezajímavé. To není humor, který by mladé lidi bavil. Jediná věc, která se skutečně podařila, bylo neodbytné nutkání přepnout na jiný televizní kanál. Osobně jsem se dodíval jen z vrozeného pracovního masochismu. Příště už má Česká televize smůlu.

Pokud by se takto komponovaný pořad objevil na komerční televizi, tak můžeme nevěřícně kroutit hlavou, ale proč se do toho pustila veřejnoprávní Česká televize, to rozum nebere. Bylo to stejně zábavné jako pořad Týden Jaromíra Soukupa na TV Barrandov, u kterého se svým vtípkům směje pouze autor sám.

Problém dezinformací a fake news je přitom skutečně vážným problémem dneška, jenže forma, kterou Česká televize zvolila, je naprosto k ničemu. To se už ví.