V Německu pod vlivem islámu sílí antisemitismus. Oficiální statistiky ho ale připisují krajní pravici | Reflex.cz
nahoru

V Německu pod vlivem islámu sílí antisemitismus. Oficiální statistiky ho ale připisují krajní pravici

Lukáš Lhoťan11. června 2019 • 15:31
Výjev ze dne al-Quds
Výjev ze dne al-Quds
• foto: 
ČTK

Nejnovější zprávy z Německa ukazují, že se tamní situace se soužitím různých kultur a náboženství nejspíše začíná vymykat kontrole. Bohužel na zhodnocení celé situace je těžké získat jakákoliv důvěryhodná data, neboť je toto téma silně tabuizováno a dochází i k otevřeným snahám manipulovat s fakty a policejními statistikami tak, že z antisemitských útoků jsou obviňováni hlavně rodilí Němci, a ne (muslimští) přistěhovalci.

Již několik týdnů například českým internetovým popředím kolují články o rozhovoru zvláštní státní zástupkyně v Berlíně Claudie Vanoniové, která se specializuje na antisemitismus. Bezelstně v rozhovoru řekla, že když němečtí policisté nemají důkazy o pachatelích antisemitského činu, tak ho automaticky přiřadí do kolonky „spácháno krajní pravicí“. Jak „objektivní“ jsou poté takové policejní statistiky, asi netřeba domýšlet.

V dnešním Německu (ještě) není možné hlásat antisemitismus veřejně beztrestně a otevřeně, a tak se hlásá skrytě jako „kritika“ Státu Izrael. Příkladem je tzv. al-Quds den (al-Quds je arabské označení pro Jeruzalém), který je součástí celosvětové aktivity iniciované již zemřelým vůdcem íránské islámské revoluce ájatolláhem Chomejním. Jak ve svém článku o berlínském al-Quds dni píše německý zpravodajský web Focus.de, němečtí odborníci na antisemitismus upozorňují právě na fakt, že mnohé antisemitské skupiny a osoby využívají kritiky Státu Izrael k zakrytí své pravé motivace – nenávisti k Židům.

Kdy se probouzí antisemitismus

Berlínský al-Quds den je vzhledem k průběhu v minulých letech spojován s mnoha kontroverzemi – od účasti řečníků známých oslavováním bojovníků islamistického teroristického hnutí Hizballáh (Hassan Shahrour, duchovní z mešity al-Mustafa v berlínském obvodu Neukölln) až po účast aktivistů známých svými projevy o sionistickém spiknutí a požadujících zničení Státu Izrael (například Jürgen Grassmann), nošení vlajek teroristické organizace Hizballáh či projevy otevřené nenávisti vůči Židům.

Berlínský regionální web Berliner-zeitung.de se v jednom článku souvisejícím s al-Quds dnem věnuje tématu zapojení arabských kriminálních struktur v Německu do podpory libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Není bez zajímavosti, že arabští zločinci ve svých kriminálních aktivitách spolupracují se zločinci evropskými, jimž je jedno, že z jejich kriminální činnosti má prospěch islámské radikální hnutí. Berliner-zeitung.de udává aktuální případ zatčených zlodějů aut původem z Polska.

Jak je tedy zřejmé, Německo má pravděpodobně vážný problém nejen se sílícím antisemitismem mezi převážně muslimskými přistěhovalci, ale také s propojením kriminálních struktur z muslimského přistěhovaleckého prostředí s mezinárodními islamistickými strukturami. Pro nás v České republice není ta nejzásadnější otázka, jestli nám hrozí podobná situace, ale spíše, kdy nám bude hrozit. Při jak velkém počtu vyznavačů islámu se probouzí společenský antisemitismus? Otázka politicky nekorektní, ale v souvislosti s celoevropským vývojem vzestupu útoků na Židy víc než aktuální.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější