nahoru

Dvojhlavý ombudsman je systémový problém, který nutně potřebuje změnu

Petr Kolman 12. května 2019 • 07:00
Mezi ombudsmankou Annou Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem panovalo velké napětí.
Mezi ombudsmankou Annou Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem panovalo velké napětí.
• foto: 
ČTK

I širší neprávnická veřejnost si určitě povšimla, že v Česku existuje mimo ombudsmana – tedy Veřejného ochránce práv (VOP) – i funkce ombudsmanova zástupce. Někdo nepoučený si občas myslí, že to je něco jako „asistent ombudsmana“, ale v českém veřejném právu jde o relativně silný prvek. O tom svědčí i systém ustanovování do této funkce, ombudsmanova zástupce volí Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Z tohoto dvouhlavého pojetí často plyne i silné pnutí mezi ombudsmanem a jeho zástupcem.

V posledních letech se konkrétně jednalo o svérázný vztah mezi Annou Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem. Popravdě řečeno, pokud zvolíte do nějakého vrcholného úřadu tak silné a současně tak rozdílné osobnosti, oheň musí být na střeše. Představte si třeba, co by asi následovalo, pokud by premiérovi Andreji Babišovi navolila Sněmovna za vicepremiéra třeba Miroslava Kalouska.

Nedávno sněmovna navíc volila nového zástupce VOP a z navržených kandidátů si nevybrala nikoho, čímž vznikla dočasná krize.

Jeden ombudsman by bohatě stačil

Někdo ze čtenářů si možná řekne, že bych byl rád, kdyby se zástupcem ombudsmana v budoucnosti stávaly samé konformní osobnosti, které budou s ombudsmanem pěkně ladit. Tak to ani náhodou! Celý systém ale podle mne vyžaduje ráznou systémovou změnu. Myslím, že pro naši malou zemi by bohatě stačil jeden ombudsman bez zástupce. A žádný další „druhý ombudsman“ by se již ve sněmovně ani nikde jinde prostě nevolil. Hrozila by přetíženost člověka v ombudsmanské funkci? Stavu, že by svou agendu samojediný VOP nezvládal, se netřeba reálně obávat, již nyní má totiž k ruce více než stočlenný odborný aparát tvořící takzvanou Kancelář VOP.

Rovněž je otázkou, zda by se do zákona upravujícího postavení VOP nemělo brzy dostat, že člověk vykonávající funkci ombudsmana musí mít ukončené magisterské právnické vzdělání, tak jak je tomu například u soudců ústavního soudu. Čímž by se nepochybně posílila odbornost této instituce a hlavně by se vyslal silný zákonný signál, že by se mělo jednat více o výkon funkce odborné, a ne funkce politické.

Autor je právník.





Diskuse ke článku