Dvojí kvalita potravin: 8 důvodů, proč je zákon nesmyslný | Reflex.cz
nahoru

8 důvodů, proč je zákon proti „dvojí kvalitě” potravin nesmyslný

PETR HAVEL5. května 2019 • 16:42
Jsou ta jídla dost kvalitní?
Jsou ta jídla dost kvalitní?
• foto: 
Profimedia

Poté, co na půdě EU neprošla „tvrdá verze“ zákazu takzvané dvojí kvality potravin (v praxi prodej výrobků odlišného složení ve stejných obalech) v různých členských zemích EU, rozhodlo se problém řešit naše ministerstvo zemědělství. Prodej takových výrobků má být v ČR zakázán v připravované novele zákona o potravinách, a to pod pokutou až 50 milionů korun. Cílem je zabránit diskriminaci spotřebitelů v nových členských zemích EU, kam podle našich politiků dovážejí nadnárodní potravinářské firmy pod stejnou značkou a v identických obalech zboží nižší kvality, například s nižším podílem masa nebo potraviny obsahující méně kvalitní složky. Zdali tím budou nějakým významným způsobem ochráněny zájmy tuzemských spotřebitelů, je ale velká otázka.

1. Zanedbatelné množství

V prvé řadě je vhodné připomenout, že potraviny dvojí kvality tak, jak tento pojem vnímají naši politici, tvoří jen nepatrný výsek v několikasettisícové škále potravin prodávaných na evropském trhu. Také proto nepovažují staré členské země i část nových zemí tento problém za důležitý, čehož odrazem je nevůle jej na úrovni celoevropské legislativy striktně řešit.

2. Hlavní je chování spotřebitele

Kromě toho už někteří z výrobců potravin dvojí kvality pod tlakem snah o regulaci své receptury pro různé země, kam tyto výrobky vyvážejí, sjednotili. Což fakticky znamená, že pro výběr a nákup potravin je důležitější osvěta a chování spotřebitele, než další regulace a pokuty.

3. Češi hrají na nízké ceny

Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci ve výběru potravin dvojí kvality odlišením obalů v případě odlišného složení v nich zabalených potravin přitom nejenže nemusí splnit očekávání regulátorů, ale podle všeho ani tento krok nezvýší laťku kvality potravin prodávaných na našem trhu. I když to neplatí stoprocentně, jsou kvalitnější potraviny obvykle dražší. V naší zemi se ale spotřebitelé rozhodují při výběru potravin především podle co nejnižší ceny, čehož důkazem je první místo naší země v počtu slevových akcí, který ani náhodou neklesá a dokonce mírně roste.

4. Méně zboží, nebo vyšší cena

Nutnost výrobců potravin vytvářet pro spotřebitele v ČR produkty, které nebudou smět být „ani zdánlivě totožné“ povede také buď ke zvýšení nákladů na širší spektrum obalů, nebo k omezení variant vyráběných potravin, což bude znamenat omezení nabídky nebo vyšší cenu.

5. Stejné názvy, různé složení

To vše by mohlo mít svou logiku, kdyby ovšem neexistovala celá škála dalších možností, které regulace dvojí kvality nijak nepostihuje. Různé složení výrobků je totiž zcela běžné u produktů se stejným názvem, například uzenin (gothajský salám…), sýrů (eidam…) a dalších typů potravin a nápojů, včetně piva. K dezorientaci spotřebitele dochází také prostřednictvím doprovodných sloganů (například „bez hormonů, ačkoli ty jsou zcela zakázány) nebo prostřednictvím pojmů typu „domácí“ (ačkoli jde o výrobek vyráběný průmyslově) či podobným až identickým názvem výrobků (v minulosti třeba Apetito a Apetitto). Složení podobných a ve vnímání spotřebitele v zásadě stejných potravin tak bylo, je a bude i po regulaci pojmu dvojí kvalita odlišné, i když v jiných obalech. Ale jak moc jiných?

6. Co je to kvalita?

Sám pojem kvalita je velmi relativní. Téměř každý, obvykle navíc ještě ovlivněn různými marketingovými projekty nebo doporučením nekonečné škály „odborníků“, si pod kvalitou představuje něco jiného.

7. Jak jiné je jiné?

Samostatnou otázkou, na kterou se bude vždy hledat obtížně odpověď, je pak již zmíněná míra povinné odlišnosti obalů, zvolené grafiky, písma nebo třeba i názvů potravin tak, aby nebyl spotřebitel uváděn v omyl, jak se často v souvislosti s dvojí kvalitou konstatuje.

8. Podvádění u „nedvojí kvality“?

Potraviny dvojí kvality kromě toho nikdo nikoho nenutí nakupovat, a navíc je na jejich obalech uvedeno složení výrobku, které odpovídá tomu, co v obalu je. Mnohem častěji se lze přitom setkat u potravin „nedvojí kvality“, že naopak obsah neodpovídá tomu, co je na obalu. Což je z pohledu klamání spotřebitele mnohem závažnější – to ale regulace dvojí kvality neřeší a ani řešit nemůže.

Autor je agrární analytik.

PETR HAVEL




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější